|
Odpovědi dětí ze základní školy a gymnázia z německého Bucholtu: Ano. Proč by Bůh neměl být? Takže věřím v něj a Ježíše. (Luka, 8 let) Věřím, že Bůh existuje. Zaprvé, protože bylo dokázáno, že existuje Ježíš. A zadruhé si myslím, že když jsem něco dokázal, pak je to z 50 % díky Bohu. A někdo musel stvořit zemské jádro a rostliny a Adama a Evu. (Jan-Niklas, 9 let) Ano. Protože Boha potřebujeme. Stvořil svět. Ježíš je jeho syn. Bůh mnohým pomohl. (Jonas, 8 let) Ano. Bůh stvořil svět. Je tolik legend o Bohu a v církvi se o Bohu vypráví. (Ines, 8 let) Ano. Bůh stvořil svět, stromy, lidi a zvířata. Bůh má svět v rukách. Bůh nás miluje. (Jenna, 8 let) Ano. Římané Boha pověsili na kříž. Boha, když zemřel, zavřeli do skály a najednou zase vstal živý. A o Bohu se toho spousta vypráví. (Alexa, 8 let) Proč existuje Bůh? Věřím, že proto, že Ježíš je Boží syn. (Doreen, 8 let) Ano. Protože Boha každý zná a protože v Bibli je všechno tak dobře vysvětlené. (Felxix, 9 let) Ano. Je to zázrak. (Samuel, 8 let) Ano. Bůh stvořil svět. Stvořil dinosaury. (Maximilian, 9 let) Ano. Bez Boha není svět a lidi a příroda. (Simon, 8 let) Já myslím, že neexistuje. Nedovedu si představit, že Bůh existuje, protože prý vykonal tolik neuvěřitelných skutků, jako třeba stvořil Zemi. Dokonce věřím, že lidi potřebovali dřív stejně jako dneska něco, čeho se můžou držet. Proto bych řekl, že si lidi víru vymysleli. (žák, 11 let) Ano, Bůh existuje, ale je neviditelný. Bůh ukázal, že existuje, svými dobrými skutky a vzkříšením Ježíše. I když už vědci přišli na to, že spousta věcí nemůže být pravda, přece tady Bůh být může, jen si o něm nesmíme (nemůžeme) dělat nějaký obrázek. (Sebastian, 11 let) Ano, aspoň pro mě. Protože zčásti se pořád děje něco zvláštního a můžu se pak pořád znova ptát: „Jak vznikl svět – a proč vůbec existujeme?“ Pak to přece musí být skoro jako nějaká magie, a věřím, že Bůh má tuhle magii. (žákyně, 12 let) V církvi se pořád říká, že Bůh je. Když se v něj pevně věří, tak také je. Mnoho lidí věří v Boha. Pak tedy také musí být. (žákyně, 12 let) Ano, vím, že mi naslouchá a pomáhá mi. Spojuje mě s mým mrtvým strejdou a s mými mrtvými prarodiči. (žákyně, 11 let) Ano, v mém srdci. Je jedinečný a udělal spoustu věcí. Na dovolené na horách jsem si myslela, že jsem Bohu blíž. (žákyně, 11 let) Nevím. Nemůžu věřit něčemu, co nevidím. Dneska pro normální lidi nic nenaznačuje, že je. Kromě toho se mluví o jednom Bohu, ale třeba muslimové věří zase v jiného Boha a uctívají ho. Mnozí berou Boha mnohem vážněji než my křesťani, proč by pak jejich Bůh neměl taky existovat? (Jessika, 13 let) Možná anebo možná ne. Spíš si myslím, že pravý Bůh, tak jak si ho představujeme, není. Protože kdyby byl, tak by – myslím – bojoval proti válkám a zabránil by spoustě katastrof životního prostředí. Byl by to přece hodně špatný otec, který to všechno připouští. Představoval bych si, že by dělal víc pro lidstvo a že, kdyby byl, by jen nečinně nepřihlížel. (Christoph, 13 let) Myslím, že ano. Člověk ho nevidí, člověk ho necítí, ale ví, že tady je. Pomáhá v určitých situacích, pro které není skutečné vysvětlení. Je oporou tam, kde už někdy žádná opora být nemůže. Víra v něj pomáhá lépe zvládat obtížné situace, a také pomáhá lépe porozumět situacím, které nedávají smysl. (žák, 16 let) Spíš ne. Nejsem si jistá, jestli Bůh je. Bůh je tady pro člověka hlavně v těžkých časech, ale nemyslím si, že ho jde vidět. Je „vyšší moc“ a osoba, ve kterou věří hodně lidí. Podle mého názoru Bůh skutečně není. Je tady sice pro každého člověka, ale ne opravdu. (žákyně, 17 let) Snad. Nejsem si jistá, jestli Bůh je, protože by vlastně měl lidem pomáhat a chránit je. Ale v současných přírodních katastrofách jsou někteří lidé poškození a přijdou o celý svůj majetek a právě při těchto lidech by měl Bůh stát, ale je to naopak. Lidé se stále modlí a doufají ve zlepšení, ale prostě se nic neděje. Na druhé straně se stále znovu dějí zázraky, například že lidí bez újmy přežijí neštěstí a jsou vysvobozeni z bezvýchodných situací. Proto nejde říct jistě, jestli Bůh je, nebo není. (žák, 16 let) Ani i ne. Věřím, že je nějaká vyšší moc. Přijde mi ale těžké si Boha představit. Spíš se ztotožňuji s jakousi „vírou v osud“. Všechno má nějaký hlubší smysl, ale není tady nikdo, kdo by mě kontroloval a shůry se na mě díval. Abych byla upřímná, ani přesně nevím, v co exaktně věřím. Tímhle tématem jsem se ještě tak moc nezabývala. Možná to ještě přijde s věkem nebo v těžké krizi. (žačka, 17 let) Nevím přesně, ale doufám v to. Někdy doufám, že je, aby mě mohl vyslyšet. Stále si to představuji. Většinou, když ho o něco prosím, se to naplní. samozřejmě toho člověk nesmí chtít příliš. Když si představuji, že Bůh je, mám i dobrou oporu ve všech věcech, které dělám. (žák, 15 let) Ne! Protože lidé jen hledají vysvětlení nebo důvod věcí, které si nedokážou vysvětlit. Lidé, kteří mluví k Bohu, jsou považováni za věřící a sociálně orientované, a lidé, kteří o sobě tvrdí, že ho slyšeli, jsou považovaní za pomatené. Proto věřím, že si každý v hloubi duše myslí, že Bůh není. (žák, 16 let) Myslím, že je. Nedovedu si představit, že lidská existence a celý její potenciál spočívají jen na pokroku evoluce. Věřím, že Bůh je, protože jsem v mnoha situacích svého života viděl a určitě ještě uvidím věci, které mi ukážou Boží přítomnost. Např. mírové spolužití lidí, lásku k bližnímu, ochotu pomáhat, péči o někoho, přátelství atd. Pro mě to jsou věci, které nemůžou být dané vědecky nebo logicky. (žák, 16 let) Ano. Absolutně si nedovedu představit, že je celý svět a nemá žádný smysl. Někde musí být něco nebo někdo, který všechno stvořil, aby to mělo nějaký smysl, protože nevěřím, že všechno byla jen náhoda. A ta osoba nebo to něco za tím je pro mě Bůh. (žákyně, 17 let) Myslím, že ne. Protože se mi to zdá nerealistické a chybějí mi vědecké důkazy. (žák, 17 let) Ne. Lidé si jen chtějí přikrášlit život. Víra je iracionální. Bůh a náboženství jsou jen mocenské nástroje církve. (žák, 16 let) Ne, protože vznikla z nouze. Utěšuje lidi ve špatných dobách, pokud jde o smrt, a to samozřejmě dělá víru nesmírně sympatickou. Přesto si myslím, že sociální zásady církve jsou dobré. (žák, 16 let) Ano. Myslím si, že blízkost Boha člověk cítí hlavně při bohoslužbách. Člověk se může uklidnit, přemýšlet. Myslím, že díky tomu cítím, že Bůh je. Podle mého názoru vnímá Boha každý jinak. Já hlavně, když je všechno klidné a můžu se uklidnit. Také pak nemusím přemýšlet o nějakém náboženském tématu. Jsou různá témata, které mě vedou k Bohu, veselost, smutek, všechno! (žákyně, 15 let) Ne jako bytost. Pro mě Bůh existuje jako iluze a útočiště, které si sám vytvářím a jsem si toho vědom. Bůh je tak pro mě vědomá iluze, ke které se můžu uchýlit v těžkých časech, ale ne jako stvořitel nebo jako osoba, která „sedí“ na nebi. Pro mě tedy „není“ Bůh jako existence a jsem o tom přesvědčený, ale vytvářím si nějakou formu útočiště, ať už se nazývá Bůh nebo ne. (žák, 16 let) Ne. Bůh je jen imaginární přítel člověka. Člověk z téhle fáze buď vyroste, nebo zůstane celý život obětí této iluze. Jediný důvod, proč existuje „Bůh“ jako pojem, je ten, že lidé mají strach z toho, co nedovedou vysvětlit. Chtějí v něco věřit, aby svůj svět udrželi v pořádku. (žák, 17 let) Pro mě (ještě?) ne. Protože necítím vztah k něčemu, nebo ho možná ani cítit nechci. Je pro mě příliš abstraktní. A to celé pro mě není opravdu věrohodné. (žákyně, 16 let) Myslím, že je Bůh, který má ale málo společného s Bohem církve. Je spíš síla/energie/instance, která řídí systém, ve kterém žijeme. (žákyně, 16 let) Osobně nemyslím, že je (něco jako) Bůh. Spíš si myslím, že můžeme říct: „Každý člověk je Bůh.“ Tvoříme život a ukončujeme ho. Můžeme být dobří, ale také egoističtí a pomstychtiví. To všechno platí i o křesťanské představě o „Bohu“. Proto si myslím, že právě tenhle „Bůh“ není. Člověk je si sám Bohem! (Julian, 18 let) Ne! Protože jsem člověk obdařený rozumem, odmítám existenci takové bytosti, jednak protože je úplně nepochopitelná, a jednak je urážkou humanity věřit v bytost, jejíž představa působí jen chaos a nepokoje a své stoupence váže na archaický způsob myšlení. (žák, 17 let) Ano. Každý člověk potřebuje pevnou oporu v životě, které se neskládá jen z přátel a rodiny. Bůh je tady i v situacích, v nichž se člověk cítí všemi opuštěný. Věřím, že jeho blízkost je někdy možné cítit. (žákyně, 18 let) Úplně fuk. Náboženství nemají nic společného s existencí vyšší moci. Jsou jen pozůstatkem zastaralých mocenských aparátů. Naděje a podobné věci mají vznikat z víry v lidství a společnost a ne z víry v nějakou nadřazenou bytost. (Rudi, 18 let) Ano, protože každý potřebuje pevnou oporu, ve kterou může věřit. Ve skutečnosti možná neexistuje, ale víra stačí na to, aby ho udělala skutečným. (Verena, 17 let) Ano, samozřejmě. Co je to vůbec za otázku? Já o tom vůbec nepochybuji. Bez Boha bychom už nebyli v rovnováze a také bychom byli tak nějak opuštění. S Bohem je jednodušší jít životem a chápat a také zpracovávat různé věci. V modlitbách a také v tom, že víme, že Bůh je tady pro nás, nachází mnoho lidí, mezi jinými i já, sílu a útěchu. (Kathrin, 17 let) Přijde mi těžké věřit v Boha, když dlouho nevidíme žádné „důkazy“. Pokouším se věřit v Boha, přece si ale někdy dokážu těžko představit, že je, když umírají mnozí nevinní lidé. Proč nedělá nic proti tomu?! (žákyně, 17 let) Odpovědi českých dětí základních škol z Prahy, Plzně, Olomouce…: Bůh není, protože je Ježíš. Nevím. Jsem líný (o tom přemýšlet). Já na Boha nevěřím… ale myslím že je neviditelný. Bůh je, protože mi pomohl… Kdo má vědět že je, nebo není Bůh? Ano, protože mám Ilustrovanou knihu mýtů. Věřím v tebe Bože! Budu v tebe věřit navždy a nikdy se nebudu bát, protože vím, že jsi se mnou. Prosím poc mi, když jsem nemocná a pomoc prosím v nouzi i mé rodině a přátelům. Pomoc lidem, kteří v tebe nevěří (kouří, berou drogy, jsou nemocní). Děkuji ti, že mohu mít rodinu… chodit do školy a kde bydlet. Milý Bože, úplně nevím, jestli v tebe věřím nebo nevěřím, protože o tom občas pochybuji /…/ ale potom si řeknu, že věřím. Ale jednou, když jsem nešel do kostela (schválně), tak to byl nejčernější den. Takže teď chodím do kostela (většinou). Takže mi pomáháš (teda doufám že jo a nedoufám, že je to náhoda) Tenhle dopis jsem ti napsal tak obsáhlý, protože si myslím, že se taková příležitost nenaskytne a většinou píšu dopis Ježíškovi a to je většinou o dárcích, ale stejně je to symbolické. Milý Bože, chci v tebe věřit, ale někdy, i přesto, že mi to je líto, v tebe pochybuji. Jsem pokřtěná, celá moje rodina věří, ale nikdy mi to nedává dost. Asi nikdy nebudu mít dostatečný důvod, vždy si budu říkat, že to byla náhoda. Milý Bože, dle mého úsudku neexistuješ. Nevím, zda tento dopis pošta doručí. Jelikož jsi prý všemohoucí, tak pokud jsi, si tohle přečteš. Pane Bože, doufám, že se neurazíš, ale nevím, jestli věřím. Ale vím, že jsem na dobré cestě, proto prosím, jestli jsi v mé duši někde, veď mne touhle cestou s lidmi, kteří mě naplňují šťastnou. Byla jsem na jiné škole (nevěřící), přišlo mi to akorát, ale když jsem přišla sem, zjistila jsem, že je to o 83% lepší než tam. Děkuji, že jsi mne sem dovedl. Chtěla bych se dozvědět pravdu, ale vím, že pravda je ve mně, v mé duši a já si to sama rozhodnu. Pomoz mi rozhodnout se správně Milý Bane Bože, Dlouho jsem přemýšlela, jestli existuješ, jestli Ježíš a všechny věci v Bibli nejsou pohádky. Ale pořád na to nemůžu najít odpověď. Člověk prostě věří nebo nevěří. Nikdy jsem tě neviděla ani neslyšela, takže nevím, jestli mám věřit nebo ne. Opravdu jsi vytvořil svět za sedm dní? Proč žijeme? Proč vlastně jsme? Proč jsem holka a ne slon, kluk, brouk? Proč jsou někteří lidi zlomyslní (…)? Proč lidi pomlouvají? (…) Proč jsou někteří postižení? Proč lidi umírají? Proč nežijí věčně? Proč je učení a pamatování tak těžké? (…) Proč žijeme? Kvůli čemu? Kvůli druhým lidem? Nebo prostě protože tak to je a tečka? Na boha nevěřím. Kdyby bůh existoval, tak to všechno, co se mi kdy stalo, by nikdy nebylo. A to neberu to podle vědců, to je můj názor… Milý Bože, nevím jestli v Tebe věřit nebo ne, protože druhá babička a taťka říkají, že nejsi, ale babička, která už tu není, se k Tobě modlila, tak nevím. Ale spíš ano. Ta stížnost je taková: proč jsi mi asi před dvěma lety vzal babičku? A před rokem druhé babičky pejska? Tuto otázku si pokládám denně. Proč nebo co Ti udělali? No, to je jedno, už jsem se s tím trochu smířila. Dříve jsem v Boha nevěřila, ale teď ano. Od té doby, co jsem si přála pár věcí, modlila se, tak se začaly dít divné věci – začalo se to plnit. Nedá se říci, že se modlím každý den, jen občas. Mé smysly mi říkají, že neexistuje, ale otázky někdy nemají odpovědi na některé pravdy. (přeškrtáno) Nevím, ale lidi, kteří věří, tak jim to nikdo nebere, tak když věří, tak bůh jim přej, ale netrestej nás, nevinné. Trestej ty, kteří jsou a páchají zločiny. Nebe a zem je jeden stres… Nevěřím v křesťanského boha, protože je to nelogický. Když jsem zjistila, že ježíšek není a viděla jsem bratra jak nosí dárky ke stromečku, bylo mi smutno. Ježíšek dodával vánocům atmosféru. Ale někdy jsem se to dozvědět musela, nejsem přeci malá. Jsem i nejsem věřící. Myslím, že bůh existuje, ale věci ani lidi ovládat nemůže. Já věřím v to, že když umřeme, tak jsou dva typy, jak odevzdat tělo Bohu. Zaprvé: uloží nás do rakve vcelku a zadruhé: na malé kousíčky do urny. Andělíčci nás pak chytají do velkých sítí a skládají nás dohromady. Neříkám, že Bůh není. Ale rozhodně není takovej, jak si ho lidi udělali. Takhle ty (přeškrtáno silně) hloupý naivní ovečky uctívají člověka, který si ho vymyslel. Já bych rozhodně jednou z nich nikdy nebyla. |
