Ivo Binder
Biblia pauperum Vojmíra Vokolka
Výtvarný doprovod tohoto čísla revue Salve přináší pohled do části tvorby jednoho z nejoriginálnějších českých poválečných umělců – malíře, sochaře, grafika, ilustrátora a básníka Vojmíra Vokolka (1910–2001). Představuje díla, která vytvořil v letech 1949–1982 do třinácti interiérů kostelů Čech a Moravy.
Vojmír Vokolek se narodil do rodiny pardubického tiskaře Václava Vokolka (1871–1952), v jehož dílně se tiskly špičkové bibliofilie Karla Čapka, Bohuslava Reynka, ale i mnohé z tisků pro staroříšského vydavatele Josefa Floriana. Do tohoto prostředí se narodily čtyři děti: vedle Vojmíra to byli tiskař Vlastimil (1903–1985), básník Vladimír (1913–1988) a jejich obětavá sestra Květa (1921–2011). Společnou péčí založili roku 1938 vynikající edici nazvanou Lis tří bratří. Kromě nemalých kvalit jejich společné produkce můžeme v tomto činu vidět počátek Vojmírova směřování k celostnímu vyjadřování – Gesamtkunstwerku. Když měl později příležitost vtisknout nějakému prostoru vlastní představy, nejraději by neponechal nic, co by do své koncepce nezapojil. Součástí jeho kompozic se staly i stavební části kostelních interiérů: výklenky, okna, okenní špalety, to vše se zcela promyšleně stalo součástí celého příběhu. Nejraději vytvářel do kostelů i mobiliář a vše ještě doprovodil textem, který ale nebyl pouhým popisem, vysvětlením, ale osobitou básní na dané téma.
Přestože byl jako umělec kreativní a inovativní, dbal vždy důsledně na to, aby byla jeho díla i po formální stránce dokonale provedená. Během svých studií v ateliéru Jaroslava Bendy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze (1928–1932) a na Akademii výtvarných umění u T. F. Šimona (1932–1934) si dokonale osvojil malířské řemeslo: splývavou cézannovskou malbu, expresivní ilustrační kresbu, grafiku pro tisk z výšky i hloubky a také nástěnnou malbu. Ta první vznikla v součinnosti s restaurátorským ateliérem Vokolkova přítele, malíře Otty Stritzka, v kapli sv. Antonína na Krakovci u Laškova (1949–1955) a poslední, ve Stráži pod Ralskem, dokončil roku 1982. Třicet let zdokonalování techniky, třicet let přemýšlení o aktuálním sdělení a sdílení křesťanských legend a biblických textů. Cesta od harmonicky podaných františkánských legend až po apokalyptickou vizi oslavy rakety ve Stráži pod Ralskem. Cesta ke stále intenzivněji vnímané sociální a environmentální odpovědnosti křesťanů. Freskou ve Stráži tuto svoji aktivitu završil a uzavřel. Naplnil tím svoji dříve vyslovenou myšlenku: „Jakmile něco umíš, je to neklamné znamení toho, že s tím musíš hned skončit.“
Své osobité a hluboké promýšlení biblických sdělení i reflexí obecně lidských témat nadále vkládal do vynikajících a netradičních sochařských objektů a instalací a do fónické poezie, kterým se věnoval až do konce svého života.
Realizace:
Krakovec – Laškov, kaple sv. Antonína, freska ze života sv. Antonína v kopuli kaple, 1949–1955
Brno, kostel Nalezení sv. Kříže, Sv. František káže ptáčkům, mozaika, realizace Jiří Šindler, 1952–1954
Raná, kostel sv. Jakuba, freska postav andělů v presbytáři, 1953–1958
Hrbokov, kostel sv. Václava, freska, 1958–1962
Dolní Bučice, kostel Všech svatých, 1962–1963
Vrdy, hřbitovní kaple, 1963, zamalováno kolem roku 2003
Dvakačovice, kostel Církve českobratrské evangelické, 1964–1969
Kněždub, kostel sv. Jana Křtitele, 1964
Dříteč, kostel sv. Petra a Pavla, 1965
Borek, hřbitovní kaple, 1965, zamalováno 2008
Mistrovice, kostel sv. Jana a Pavla, 1966–1967
Rozhovice, kostel sv. Petra a Pavla, 1969–1979
Stráž pod Ralskem, boční kaple v kostele sv. Zikmunda, 1979–1982
Literatura:
Václav Vokolek, Martin C. Putna, Zdeněk Závodný: Vojmír Vokolek, fresky, sochy. Východočeská galerie v Pardubicích, Pardubice 2000.
Václav Vokolek: Zpěv z potopy. Průvodce expozicí v zámku Bystřice pod Hostýnem, OMEN společnost pro kulturu a umění o. p. s., Praha 2000.
Václav Vokolek: „Požehnaně dlouhá pouť vpřed“. IN: Revolver revue 1996, č. 32, s. 135–164.
Václav Vokolek: Krajiny vzpomínek. Praha, Triáda 2000.
Věra Sowinská: Vojmír Vokolek – Josef Müller. Diplomová práce. České Budějovice, Jihočeská univerzita, Pedagogická fakulta, Historický ústav 2000.
Jaroslav Olšava: Pastýř mezi vlky. Skuhrov, vlastním nákladem 2002.
Petra Zikmundová: Vojmír Vokolek. Nástěnné malby. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Fakulta humanitních studií 2009.
Miloš Doležal: „Bylo třeba splnit daný slib. Rozhovor s P. Jaroslavem Olšavou, knězem a povídkářem z Vysočiny“. IN: Perspektivy, Katolický týdeník 2010, č. 32.
Věra Matoušová (ed.): Jméno Vokolek. Praha, Torst 2011.
Hana Staňková: Fresky Vojmíra Vokolka (1958–1983). Magisterská diplomová práce, Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění 2012.
Hana Vaníčková (ed.): Listy tří bratří a sestry Květy. Praha, Torst 2017.
Jan Šulc (ed.): S iniciálami V. V. Studie, vzpomínky, korespondence, dokumenty. Praha, Památník národního písemnictví 2018. Marcela Rusinko (ed.): Mizející poselství. Pardubice, Východočeská galerie v Pardubicích 2017.
Česká televize: Vokolek, dokument, premiéra: 2. 2. 2000, režie: M. Tichý.
Fotografie v tomto Salve:
s. 1, 2, 5, 6, 11, 12 – Stráž pod Ralskem, 1982, foto: Markéta Lehečková, MUO
s. 34, 36, 55, 56, 68, 69, 70 – Rozhovice, 1979, foto: Markéta Lehečková, MUO
s. 83, 84 – Kněždub, 1964, foto: Markéta Lehečková, MUO
s. 106, 108, 123, 124, 135, 136 – Mistrovice, 1967, foto: Zdeněk Sodoma, MUO
s. 149, 150, 162 – Dříteč, 1965, foto: Markéta Lehečková, MUO
s. 167, 168, 190, 192 – Dolní Bučice, 1963, foto: Markéta Lehečková, MUO
s. 196, 200 – Hrbokov, 1962, foto: Markéta Lehečková, MUO
Stať o freskařské práci Vojmíra Vokolka vznikla v souvislosti s výzkumem zaměřeným na umění v liturgickém prostoru vzniklé v letech 1948–1989, jehož výstupem byla publikace a výstava, uspořádaná Muzeem umění Olomouc v letech 2022–2023 pod názvem Posvátné umění v nesvaté době. Autory výstavy a editory publikace byli Šárka Belšíková a Ivo Binder, autory fotodokumentace Markéta Lehečková a Zdeněk Sodoma, kterým náleží náš dík.
Ivo Binder (* 1955) je historik umění a kurátor, který působil v Muzeu Kroměřížska, v Moravské galerii v Brně, v Museu Kampa a v Muzeu umění Olomouc. Těžiště jeho zájmu tvoří volné umění 19. a 20. století se spirituálním, náboženským přesahem.
Kontakt: Ivo.Binder@seznam.cz