Úvodem tohoto čísla Salve předkládáme kalendárium vztahu (západní) společnosti a LGBTQ+ osob. Přestože se dějiny emancipace LGBTQ+ osob začínají zřetelněji odvíjet až po nástupu osvícenství a francouzské revoluce, rozhodli jsme se zařadit i několik starších událostí: neheterosexuální sexuální aktivita, ať už jako nástroj moci, společenská norma, či jako naplnění lásky, zde byla vždy. Časová osa zároveň poskytuje určité měřítko a ukazatel vývoje v těchto otázkách. Ten je ilustrován nejen společenskými změnami na úrovni práva, vědy či oficiálních dokumentů církve, ale také některými momenty z „dějin každodennosti“. Spíše než časová osa tak vzniká jistá mnohotvárná mapa, která čtenáři či čtenářce nabízí určité souřadnice a cesty, po nichž se může během četby čísla pohybovat.
6. stol. př. Kr.
Pravděpodobné působení tzv. deuteronomistické školy stojící za vznikem a redakcí některých starozákonních knih (Kniha Jozue, Kniha Soudců, 1. kniha Samuelova, 2. kniha Samuelova, 1. kniha Královská, 2. kniha Královská). V tomto období vzniká také kniha Leviticus, která obsahuje texty vztahující se negativně k sexuálnímu aktu mezi osobami stejného pohlaví.1
385–370 př. Kr.
V Platónově spisu Symposion Faidros, Eryximachos, Aristofanés a další řečtí intelektuálové tvrdí, že láska mezi muži je nejvyšší formou, zatímco sex se ženami je chlípný a utilitární. Sókratés předkládá odlišné stanovisko.2
79 po Kr.
Po výbuchu Vesuvu jsou zasypány Pompeje. Na stěnách mnohých domů jsou při archeologických vykopávkách nalezeny scény sexuálního aktu mezi osobami stejného pohlaví – jak mezi muži, tak mezi ženami.3
100–120
Vznik posledních textů dnešního Nového zákona, názory biblistů stran vzniku posledních spisů se různí.
1321
Dante dokončuje svou Komedii. Sodomité se nacházejí v sedmém kruhu pekla.
1353
Karel IV. vydává Trestní kodex, v němž je ustanoven trest smrti za pohlavní styk mezi osobami stejného pohlaví.4
1768
Marie Terezie vydává pro celou monarchii trestní zákoník Constitutio Criminalis Theresiana, ten homosexualitu trestá smrtí a poté upálením (homosexuální pachatel byl spálen po stětí mečem).5
1791
Francie jako první země moderního západního světa dekriminalizuje homosexuální pohlavní styk.
1852
Císař František Josef I. vyhlašuje patentem trestní zákon č. 117/1852. Pod čísly 129 a 130 najdeme paragrafy, jež znějí: „Jako zločiny se trestají i tyto způsoby smilstva: I. Smilstvo proti přírodě, to jest: a) se zvířaty; b) s osobami téhož pohlaví. Trest toho jest těžký žalář od jednoho až do pěti let […].“6
1868
Spisovatel a aktivista Károly Mária Kertbeny (Benkert) poprvé použije pojmy „homosexuál“ a „heterosexuál“.7
1895
Spisovatel Oscar Wilde je v Londýně odsouzen k nuceným pracím za „hrubou neslušnost“ (termín označující některé druhy homosexuálního jednání). V Čechách se rozhoří spor o povahu jeho činu, a to zejména v (literárních) časopisech Čas, Naše doba a Moderní revue.8
1896
Lékař a sexuolog Magnus Hirschfeld vydává (ještě pod pseudonymem) studii Sapfó a Sókratés, kde uvádí, že homosexualita je vrozená.9
1897
Hirschfeld spolu s dalšími zakládá Vědecko-humanitní výbor – jednu z prvních organizací, jež si kladla za cíl ochranu práv homosexuálů.10 Ve stejném roce tato organizace uveřejní petici za odtrestnění homosexuality v Německu. Je pod ní podepsáno také několik signatářů z českých zemí.11
1919
Právník František Čeřovský je první, kdo v nově vzniklé Československé republice vystoupí s apelem na odtrestnění homosexuality, a to na stránkách časopisu Právník.12
1922
V tomto roce bylo v Čechách, na Moravě a ve Slezsku odsouzeno 186 osob na základě paragrafů 129–131 trestního zákona z roku 1852. 130 osob bylo odsouzeno na dobu do tří měsíců, 49 na dobu mezi třemi měsíci a jedním rokem a 4 osoby na víc než jeden rok.13
1931
Chirurg Ludwig Levy-Lenz dokončil chirurgické připodobnění Dory Richterové z muže na ženu. (Dora Richter se narodila roku 1892 v osadě Ryžovna, německy Seifen, nedaleko Božího Daru. I přes dlouhý pobyt v Německu jsou její poslední stopy zachyceny v roce 1939 právě v její rodné obci. Její další osudy nejsou známy.) V podobném období a v okruhu stejného průkopníka v oblasti sexuologie Magnuse Hirschfelda je operována z muže na ženu také dánská malířka Lili Elbe, ta však na následky jedné z operací umírá.14
1933
Dánsko dekriminalizuje homosexualitu.
1945
Za II. světové války bylo v koncentračních táborech vězněno odhadem 5–15 tisíc mužů pro svoji homosexuální orientaci (někteří autoři však udávají výrazně vyšší čísla). Počet obětí nelze přesně stanovit. Podle svědectví byli vězni s růžovým trojúhelníkem tvrdě šikanováni i od spoluvězňů.15
1950
Nový trestní zákon v Československu zachovává všeobecnou trestnost homosexuálního jednání.
1954
Britský matematik Alan Turing, který za II. světové války odhalil kód Enigma, je odsouzen za homosexuální vztah a musí buď nastoupit do vězení, nebo podstoupit dvouletou hormonální „léčbu“ na snížení libida. Posléze se v roce 1954 otráví kyanidem.
1961
V Československu je dekriminalizován dobrovolný homosexuální styk.
1969
V USA vzniká organizace DignityUSA zabývající se právy a podporou LGBTQ+ osob se zázemím v katolické církvi. Byla založena jako sdružení katolických laiků a je dodnes činná. Během celé své existence je postihována nejrůznějšími zákazy ze strany amerických biskupů.16
1969
Stonewallské nepokoje. Na předměstí New Yorku vypuknou 28. června protesty za práva gayů a leseb jako reakce na policejní razii v baru Stonewall Inn. Jde o přelomový moment v boji za práva LGBTQ+ osob ve Spojených státech amerických.17
1971
Frank Kameny je v prvním otevřeně gay kandidátem do amerického Kongresu.
1971
Dekriminalizace homosexuality v Rakousku, Finsku a Kostarice.
1972
Švédsko se stává první zemí na světě, která umožňuje transgender lidem legálně změnit pohlaví a poskytuje bezplatnou hormonální terapii.
1975
Kongregace pro nauku víry vydává dokument Persona humana, vyjadřující se mj. k otázce homosexuálních osob: „V naší době začali někteří lidé, proti stálé nauce učitelského úřadu a mravnímu smyslu křesťanského lidu, na základě ukazatelů psychologického charakteru, shovívavě hodnotit, ba dokonce přímo omlouvat homosexuální vztahy u některých osob“ či: „Jistě, v pastorační péči o duše je třeba takové homosexuály přijímat s pozornou vlídností ducha a povzbuzovat v naději, že jejich vlastní nesnáze a společenské odcizení budou jednou překonány. Také jejich míra provinění musí být posuzována opatrně. Přece však není dovoleno použít žádného pastoračního způsobu nebo metody, které by podobné úkony těchto lidí mravně omlouvaly jen proto, že jsou považovány za odpovídající jejich stavu. Vždyť podle objektivního mravního řádu jsou homosexuální spojení úkony, které postrádají své nezbytné a podstatné pravidlo. V Písmu svatém jsou odsouzeny jako vážná zvrácenost, ba jsou prezentovány jako neblahý následek Božího zavržení. Tento výrok Písma svatého nedovoluje, aby se z něj vyvozovalo, že všichni, kdo trpí touto deformací, jsou proto osobně vinni; nicméně dosvědčuje, že úkony homosexuality jsou ze své vnitřní podstaty nezřízené a že v žádném případě nemohou být schvalovány.“ V dokumentu lze nalézt také zřejmě první připuštění církevního magisteria, že homosexualita může být vrozenou a trvalou.
1976
Vychází kniha amerického jezuity a psychoterapeuta Johna J. McNeilla Církev a homosexuálové, která jako jedna z prvních reviduje přístup církve k homosexualitě, a to včetně názoru, že Bible homosexualitu nezapovídá a že láskyplný vztah dvou lidí stejného pohlaví není hříšný.18 Po nástupu kardinála Ratzingera do čela Kongregace pro nauku víry je McNeill vyzván, aby se přestal veřejně vyjadřovat. Na konci 80. let je mu uloženo, aby zanechal pastorační péče o gaye a lesby, což McNeill nedodržuje a na nátlak Kongregace je vyloučen z jezuitského řádu. Do své smrti v 90 letech v roce 2015 vydává řadu textů, v nichž vyzývá ke svobodě svědomí v sexuálních otázkách.19
1977
V USA zakládají otec Nugent a řádová sestra Gramick organizaci New Ways Ministry na podporu přijetí LGBTQ+ osob v katolické církvi. Organizace je během svého trvání opakovaně omezována ze strany biskupů i Kongregace pro nauku víry,20 naposledy v roce 2011.21
1980
Dekriminalizace homosexuality ve Skotsku.
1981
Tenistka Martina Navrátilová (t. č. již několik let v emigraci v USA) se jako jedna z prvních světoznámých sportovkyň přihlásí ke své neheterosexuální orientaci.
1986
Vychází dokument Homosexualitatis problema o pastoraci homosexuálních osob. Reaguje na dokumenty některých biskupských konferencí (např. dokument Human Love o pastorační péči o homosexuální osoby vydaný biskupskou konferencí Anglie a Walesu) a ohrazuje se proti tomu, že je homosexuální stav pokládán za indiferentní (jak uvádí výše uvedený dokument Human Love), nebo dokonce za dobrý. „Zvláštní sklon homosexuální osoby, ačkoli není sám o sobě hříchem, přesto tvoří více nebo méně silnou tendenci k jednání z morálního hlediska vnitřně špatnému. To je důvod, proč musí být i sklon pokládán za objektivně nezřízený.“ Dokument také potvrzuje, že Bible skutečně odsuzuje homosexuální jednání s odkazem na Gn 19,1–11; Lv 18,22; 20,13; 1Kor 6,9; Řím 1,18–32; 1Tim 1,10. Dále se zde říká, že homosexuální styky jsou samy v sobě nezřízené a v žádném případě je nelze schvalovat (čl. 3).22 Dokument však připouští komplexnost problému a důležitost prohlubujícího se vědeckého poznání.
1990
Po změně režimu vzniká v Československu řada iniciativ zabývajících se právy homosexuálních osob. První z nich je Gay iniciativa – Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů založená na schůzi svolané přes tiskový orgán Občanského fóra Informační servis do restaurace U Vrtule v Praze-Holešovicích. Hnutí brzy přechází k veřejné manifestaci svých požadavků na Staroměstském náměstí, a to po vzoru francouzského hnutí FHAR z 60. a 70. let. Hnutí dokonce vysílá svého kandidáta Jiřího Hromadu do voleb do Federálního shromáždění v roce 1990 na kandidátce Hnutí za občanskou svobodu. Již v roce 1990 je naplněn jeden z jejich požadavků a je srovnána hranice dovolenosti pohlavního homosexuálního styku s heterosexuálním (do té doby byla 18 let oproti 15).23
1990
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyškrtla homosexualitu ze seznamu nemocí.
1990
V Československu vzniká Sdružení organizací homosexuálních občanů v ČR (SOHO), zastřešující organizace českého gay a lesbického hnutí. Ke čtyřem zakládajícím organizacím se postupně přidávají další. Působí do roku 2001, kdy se transformuje na sdružení Gay iniciativa v ČR. Ta svou činnost ukončí v roce 2006 po přijetí zákona o registrovaném partnerství.24
1992
Dekriminalizace homosexuality v Estonsku a Litvě.
1992
Vychází text Kongregace pro nauku víry Some Considerations Concerning the Response to Legislative Proposals on the non-Discrimination of Homosexual Persons, jenž obsahuje tvrzení, že diskriminace lidí menšinové sexuální orientace může být v některých oblastech spravedlivá: „Existují oblasti, v nichž zohlednění sexuální orientace není nespravedlivou diskriminací, například při umisťování dětí k adopci nebo do pěstounské péče, při zaměstnávání učitelů nebo sportovních trenérů a při náboru do armády.“ Koncept „spravedlivé diskriminace“ se poté objevuje i v dalších církevních dokumentech včetně posynodální exhortace papeže Františka Amoris laetitia.25
2001
11. září umírá při atentátu na WTC v New Yorku kaplan hasičů františkán Mychal Judge, který se dlouhodobě věnoval pastoraci lidí z LGBTQ+ komunity, k níž sám patřil. Tato skutečnost se ale dostává na veřejnost až po jeho hrdinské smrti. Objevují se iniciativy usilující o jeho beatifikaci.26
2006
V České republice začíná 1. ledna platit zákon o registrovaném partnerství.
2007
Joy Ladinová se stala první otevřeně transgender profesorkou na ortodoxní židovské instituci (Stern College for Women of Yeshiva University).27
2010
Svůj coming out provedl první český ministr, a to ministr dopravy Gustáv Slamečka. O několik týdnů předtím se svým coming outem vystoupila také první česká masově oblíbená zpěvačka Aneta Langerová.28
2011
Prahou poprvé projde průvod LGBTQ+ hrdosti Prague Pride. Zúčastní se ho kolem 5 000 lidí.
2012
Počet českých občanů, kteří podporují umožnění uzavření manželství pro homosexuální páry, podle sociologického průzkumu CVVM poprvé od roku 2005, kdy je otázka zařazena, přesáhne 50 %.
2012
Prefekt Kongregace pro nauku víry kardinál Levada vydává odsuzující nótu proti knize řádové sestry a morální teoložky Margaret A. Farley Pouze láska: rámec pro křesťanskou sexuální etiku z roku 2006. Farley podle nóty dobře nechápe roli magisteria a „projevuje nedostatečné chápání objektivní povahy přirozeného mravního zákona a místo toho se rozhoduje argumentovat na základě závěrů vybraných z určitých filozofických proudů nebo na základě vlastního chápání ‚současné zkušenosti‘.“ Kongregace cituje její výroky stran homosexuálních svazků i realizace sexuálního aktu mezi osobami stejného pohlaví a odsuzuje je. Po varování věřících před knihou a zákazu jejího užívání ve formaci či ekumenickém dialogu kongregace na závěr dodává: „Kongregace si přeje povzbudit teology, aby se věnovali studiu a výuce morální teologie v plném souladu se zásadami katolické nauky.“29
2013
V Rusku je schválen „zákon proti LGBTQ+ propagandě“, který zakazuje propagaci „netradičních [myšleno jiných než heterosexuálních] sexuálních vztahů“. Zákon prokazatelně vede k výraznější diskriminaci LGBTQ+ osob.30
2018
Závěrečný dokument synody o mládeži vznáší požadavek na hlubší diskusi o tématech sexuální etiky, včetně homosexuality (čl. 39), a opuštění paternalismu ze strany církve (čl. 57). V článku 150 se pak píše: „V mnoha křesťanských komunitách již existuje zpracovaný materiál pro duchovní doprovázení homosexuálních osob. Synoda toto doprovázení doporučuje. Tento proces pomáhá těmto lidem v pohledu na jejich život, aby ve svobodě a zodpovědnosti přijali křestní povolání; pomáhá poznat touhu patřit do společenství a přispívat k jeho životu; pomáhá najít nejlepší způsob, jak tuto touhu realizovat. Tímto způsobem je poskytnuta pomoc každému mladému člověku bez výjimky, aby mohl stále více začlenit sexuální dimenzi do vlastní osobnosti, aby rostl v kvalitě vztahů a směřoval k sebedarování.“31
2019
Krakovský arcibiskup Marek Jędraszewski v kázání prohlásil, že „po naší zemi už nekráčí rudý mor, ale objevil se nový, neomarxistický, který si přeje ovládnout naše duše, srdce a mysl – ne rudý, ale duhový“.32
2019
Podle výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva se v České republice 31 % LGBTI cítí diskriminováno.33
2019
10. června byl zveřejněn dokument tehdejší Kongregace pro katolickou výchovu „Jako muže a ženu je stvořil“: Cestou dialogu o otázkách genderu ve výchově, který odmítá zakládat výuku ve školách na současných genderových teoriích.
2022
12. října Juraj Krajčík desetkrát vystřelí v bratislavském klubu pro LGBTQ+ osoby Tepláreň, zabije dva mladé muže a jednu ženu postřelí do nohy. V den vraždy sdílí na sociální síti Twitter extremistický manifest obviňující LGBTQ+ hnutí a židy ze světových problémů.
Kalendárium ve spolupráci s redakční radou revue Salve připravil Tomáš Sixta.
POZNÁMKY:
1 / K tomu srov. text Roberta K. Gnuseho v tomto čísle Salve.
2 / Více k tomuto tématu srov. např. A. W. Price: Love and friendship in Plato and Aristotle. Oxford, Clarendon Press 1997.
3 / Řeckou homoerotickou láskou se zabývá i Jiří Fanel. Srov. Jiří Fanel: Gay historie. Praha, Dauphin 2000, s. 34–91, na Pompeje se odkazuje zejm. na s. 88–89. Jakkoli je jeho dílo spíše kompilací a popularizací tématu, lze ocenit to, že se neomezuje pouze na tzv. západní civilizaci, srov. tamtéž, s. 15–28.
4 / Antonín Brzek – Jaroslava Pondělíčková Mašlová: Třetí pohlaví?. Praha, Scientia Medica 1992, s. 111.
5 / Ivo Procházka – Helmut Graupneret: Historie právních postojů k homosexualitě. Dostupné z: https://zpravodajstvi.ecn.cz/PRIVATE/logos/pravhist.htm.
6 / Jan Seidl a kol.: Od žaláře k oltáři: emancipace homosexuality v českých zemích od roku 1867 do současnosti. Brno, Host 2012, s. 22–23.
7 / Srov. tamtéž, s. 63nn.
8 / Debatu, do níž se zapojili Jiří Karásek ze Lvovic, T. G. Masaryk a další, shrnuje Seidl: op. cit., s. 79–87.
9 / Srov. https://theses.cz/id/o27qsc/Homosexualita_z_pohledu_rimskokatolicke_cirkve_a_organiza.pdf, s. 20.
10 / Srov. Seidl: op. cit., s. 90–91.
11 / Srov. tamtéž, s. 498–499.
12 / Srov. tamtéž, s. 119–120.
13 / Vybíráme zde jeden rok jako příklad. Celou statistiku viz Seidl: op. cit., s. 34.
14 / Srov. https://www.attitude.co.uk/culture/sexuality/the-incredible-story-of-the-first-known-trans-woman-to-undergo-gender-confirmation-surgery-304097/. Ohledně posledních stop Dory Richter srov. https://lili-elbe.de/blog/2023/04/dora-richter-taufeintrag/.
15 / Fanel: op. cit., s. 311–317.
16 / Martin C. Putna: Křesťanství a homosexualita: pokusy o integraci. Praha, Torst 2012, s. 28.
17 / Srov. https://a2larm.cz/2019/06/presne-pred-50-lety-zacaly-stonewallske-nepokoje-radikalni-predchudce-dnesnich-prides/.
18 / Tamtéž, s. 37.
19 / https://www.ncronline.org/news/people/patron-saint-lgbt-catholics-john-j-mcneill-90-dies.
20 / Nóta z roku 1999: https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_19990531_gramick-nugent-notification_en.html.
21 / Záznam o vyjádření Biskupské konference Spojených států amerických: https://www.catholicnewsagency.com/news/18668/new-ways-ministry-not-approved-by-catholic-church-cardinal-george-states a zde: https://www.catholicculture.org/news/headlines/index.cfm?storyid=9636.
22 / Srov. Libor Ovečka: „Oblouk vývoje církevní nauky o homosexualitě a homosexuálním jednání od roku 1975 do 2005“. IN: Jan Vybíral (ed.): Pastorální a etické výzvy v oblasti manželství, rodiny a sexuality. Brno, CDK 2008, s. 105–118.
23 / Srov. Seidl: op. cit., s. 318–321.
24 / Srov. tamtéž, s. 365–380.
25 / Více k tomuto tématu srov. text Jiřího Pavlíka v tomto čísle Salve.
26 / Jeho život mapuje několik životopisů, např. Francis DeBernardo: Mychal Judge: Take Me Where You Want Me to Go. Collegeville, Liturgical Press 2022; Michael Daly: The Book of Mychal: The Surprising Life and Heroic Death of Father Mychal Judge. New York, St. Martin’s Griffin 2009. K apelům na jeho kanonizaci srov. např. https://www.newwaysministry.org/advocate/time-canonize-fr-mychal-judge/.
27 / Její životopis lze nalézt například zde: https://poets.org/poet/joy-ladin.
28 / Srov. Seidl: op. cit., s. 472–473.
29 / https://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/documents/rc_con_cfaith_doc_20120330_nota-farley_en.html.
30 / Alexander Kondakov: „The influence of the ‚gay-propaganda‘ law on violence against LGBTIQ people in Russia: Evidence from criminal court rulings“. IN: European Journal of Criminology, roč. 18, č. 6, 2021, s. 940–959.
31 / Závěrečný dokument lze nalézt zde: https://biskupstviplzen.blob.core.windows.net/cms/UserFiles/Z%C3%A1v%C4%9Bre%C4%8Dn%C3%BD%20dokument%20synody_final.pdf.
32 / https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/dominik-duka-lgbt-krestanstvi-polsko_1908112049_per.
33 / Srov. https://fra.europa.eu/en/project/2018/eu-lgbti-survey-ii.