I. Fotografie Zuzany Horákové – autorský komentář
s. 1–3, 6, 12, 28, 41, 42, 60, 71, 72, 87, 99–102, 150, 164, 166, 169, 170, 174
Napoprvé mi bylo dvacet a neměla jsem na letenku. Chtěla jsem tam a chtěla jsem tam sama. I když jsem tehdy vlastně nefotila, poslala jsem pár momentek do soutěže. Vyhrála jsem první cenu – nejspíš jen proto, že finanční odměna dělala přesně tolik, kolik stála cesta na Ben Gurionovo letiště. Od té doby se do Jeruzaléma pravidelně vracím. Víc fotit jsem si ale dovolila až při poslední návštěvě. Na jaře 2019 jsme putovali s manželem a třemi přáteli – jsem ráda, že jsem byla při tom, když Jeruzalém poprvé zažili Filip a Hyacint OP – a z této cesty pocházejí fotky i deník. Můj učitel Šimon OP, jehož jeruzalémské snímky vyšly v Salve před 10 lety, totiž říká, že pořádně fotit se dá jen tam, kde je člověk doma. A já tam doma jsem. Ne ve městě, ale ve fenoménu Jeruzalém. Je to pro mě domov v cizině, bezpečí v nejistotě, soulad neslučitelného, pokojný paradox. Když se mi stýská, zajdu si postát na kamennou dlažbu v podloubí Havelského trhu. Je nápadně podobná. Žalmová pravice mi nezchromne: spočívá na spoušti, když hledám Jeruzalém v Praze.
Výpisky z deníku
Sledujeme ohňostroj.
Někde se v něm ukrývá 200 raket z Gazy.
Večeříme kuskus v pokoji, který připomíná lehátkové kupé.
Jsem moc unavená. Máme zmrzlinu.
Koupila jsem myrhu a nard a šla ke hrobu.
Spořivé žárovky v olejových lampách.
Muezín na Olivové hoře zpívá z kazeťáku.
Nad městem je růžová písečná mlha.
Vylekal mě koptský mnich
když ve tmě otevřel oči.
Bazilika Hrobu je hrad v nitru.
Zplesnivěly nám housky a káva je jen instantní.
Všechny peníze jsme utratili za sušené mango.
Jsme široko daleko jediní bez kostýmu.
O svátcích nejde sehnat chleba a víno.
Ramadán + šábes = hlad.
Brzká rána před slepým oltářem
čerstvě vymačkané pomeranče na Via Dolorosa
na konec šábesu muži tančí na nárožích
za oknem se někdo kývá.
Nejpodivnější projev zbožnosti je hlazení kamenů.
Propadneme mu záhy. Pijeme víno v Gehenně,
v předpeklí je mechová tráva.
Jíme chalvu za tmy u velbloudů.
V nedělním ránu je latinská mše vedle
Arménů, Koptů a Syřanů němá.
Chodíme na liturgii jako na fotbal.
Posedáváme na střechách.
Zuzana Horáková (* 1984) je lektorka, režisérka a katechetka. Žije v Roudnici nad Labem a v Praze.
II. Jakub Szántó v Izraeli, foto: Petr Hladík
s. 88
III. Historické mapy Jeruzaléma
s. 121 Madabská mapa, asi 560–565 (viz článek Davida Vopřady)
s. 122 Mapa z Combrai, asi 1140
s. 123 Mapa z Haagu, 1170
s. 124 Mapa z Uppsaly, asi 1110
s. 125 Mapa Pietra Vesconteho, 1321
s. 126–127 Mapa Sebalda Rietera, 1475
s. 128–129 Mapa Erharda Reuwiche, 1483–1486
s. 130–131 Mapa Van Adrichema, 1584 (viz článek Martina Bedřicha)
s. 132–133 Mapa Bernardina Amica, 1620
s. 134 Mapa Louise Deshayese, 1621
s. 135 Mapa Fredericka Catherwooda, 1835
s. 136–137 Mapa Franze Siebera, 1818
s. 138 Charles Wilson: Ordnance Survey of Jerusalem, 1864–1865
Více o historických mapách Jeruzaléma se dozvíte a v originálních barvách si je můžete prohlédnout na: https://en.wikipedia.org/wiki/Cartography_of_Jerusalem. Odtud jsme většinu map převzali. Najdete zde i odkazy na další odbornou literaturu.