Beatifikace v Oranu měla jako valčík tři doby:
Dne 7. prosince 2018 večer se v katedrále konala vigilie (s. 5–12) soustředěná kolem přímých svědků, kteří vyprávěli o svých vztazích s blahořečenými a o životě s nimi. Vše v rytmu súfijských a křesťanských zpěvů ve francouzštině a arabštině.
Na druhý den, 8. prosince 2018, byly rodiny blahořečených přijaty ve Velké mešitě v Oranu (s. 24–82). Toto setkání mělo podstatný význam. Bez něho by se obřad beatifikace slavil „mimo zemi“, i když se konal v Alžírsku. Jako každé opravdové přijetí toto setkání všechny opravdu zasáhlo, ty, kdo byli přijímáni, stejně jako ty, kteří přijímali. Najednou bylo tak jednoduché vzájemně se přijmout, jako bratr přijímá svého bratra. Zaznělo slovo, které bude označením celé beatifikace: bratrství.
A potom mše blahořečení na prostranství poutního místa Notre-Dame de Santa Cruz, nedávno opraveného a jistě pro tuto příležitost zalitého sluncem (s. 86–146, 174–177). Každý si uchová chvíli, která ho nejvíc zasáhla. Mohlo jich být mnoho: četba duchovní závěti mladého Mohameda zabitého společně s Pierrem Claveriem; minuta ticha na počest alžírského lidu a jeho nespočetných obětí; beatifikační obraz, kde jsou jména 19 blahoslavených promíchána se jmény mnoha dalších obětí; pozdravení pokoje, při kterém se s výkřiky radosti spontánně dlouze objímali biskupové, kněží, imámové, alžírští představitelé a rodiny blahořečených… Ale nad všechny tyto momenty existuje znamení setkání srdcí, které neklame a které nás všechny zasáhlo až do morku kostí: byl to úsměv na tváři každého z přítomných. Takový úsměv nelže. Takový úsměv překoná všechny strachy, všechny kalkuly, všechny možné instrumentalizace. Odzbrojující úsměv, který překlene všechny vzdálenosti, a ačkoli trvá jen chviličku, vypovídá o tom, že je tak snadné žít jako bratři, i když se hlásíme k různým náboženstvím. Při zpětném pohledu na tyto události jeden člen organizačního týmu řekl: „Na prostranství Notre-Dame de Santa Cruz během beatifikační mše v přítomnosti imámů, osobností a muslimských přátel jsem viděl Boha uprostřed svého lidu.“ To je nade vši pochybnost poselství alžírských blahoslavených.
Mons. Jean-Paul Vesco OP, biskup v Oranu
Přeložil Benedikt Mohelník OP.
Fotografie z blahořečení: Luc Feillée
Portréty Pierra Claverieho OP: archiv OP
Ikona alžírských mučedníků (s. 172): Odile, Malá sestra z Nazareta Alžírští mučedníci: Paul-Hélène Saint-Raymond, řeholní sestra z Kongregace malých sester Nanebevzetí; Henri Vergès, řeholní bratr z Kongregace maristů; Esther Paniagua Alonso a Caridad Alvarez Martín, řeholní sestry z Kongregace augustiniánských misionářek; Jean Chevillard, Alain Dieulangard, Christian Chessel a Charles Deckers, kněží z Kongregace misionářů Afriky, tzv. Bílých otců; Angèle-Marie Littlejohn a Bibiane Leclercq, řeholní sestry z Kongregace Panny Marie královny apoštolů; Odette Prévost, řeholní sestra z Kongregace malých sester Nejsvětějšího srdce; Christian, Bruno, Christophe, Célestin, Luc, Paul a Michel, mniši z kláštera trapistů v Tibhirine; Pierre Claverie OP