1/2021 Recenze

Ken Krimstein: Tři útěky Hanny Arendtové. Tyranie pravdy
Praha, OIKOYMENH 2021. Překlad Tereza Matějčková

Krátce před prázdninami vyšel poněkud překvapivě v nakladatelství OIKOYMENH komiks Kena Krimsteina věnovaný životu a myšlení Hannah Arendtové ve skvělém překladu filozofky Terezy Matějčkové. Zařazení komiksu do edičního programu nakladatelství, které se dosud specializovalo výhradně na vydávání filozofické literatury, samozřejmě vyvolává otázky: Co má forma komiksu přinést nového oproti klasickým biografiím či filozofickým interpretacím? Má být cílem publikace primárně popularizace díla a osobnosti Hannah Arendtové, nebo může kniha přinést nějaké nové podněty i lidem, kteří už její dílo i život znají?

Kniha newyorského karikaturisty, který dlouhodobě kreslí mj. pro New Yorker, je zjevně podložená důkladným obeznámením se s životem i dílem Arendtové a nesmírným obdivem k ní. V hutné zkratce zachycuje významné okamžiky života filozofky, její myšlenky i myšlenky jejích současníků. Je tu zachyceno její dětství v Královci, otcova nemoc a smrt, touha po poznání, milostný vztah s Martinem Heideggerem, zadržení gestapem kvůli rešerším německé antisemitské propagandy pro sionistu Kurta Blumenfelda, pobyt ve francouzském pracovním táboře, útěk z okupované Francie, nešťastná smrt blízkého přítele Waltera Benjamina i odcizení s židovskou komunitou po procesu s Adolfem Eichmannem a Arendtové „reportáži“ o banalitě zla. Plejáda osobností obklopující hlavní postavu Hannah Arendtové, dobře identifikovatelnou díky zelené barvě, je představena vedle skicovitých portrétů i ve všudypřítomných poznámkách pod čarou, často nečekaně zábavně pointovaných.

Komiks je jednou z nejvíc synestetických uměleckých forem, využívá bezprostřednosti jakoby ve spěchu zaznamenaného obrázku v kombinaci s psaným slovem, jež umožňuje specifické vtažení do děje i osobitou zkratku. Je zde místo pro ironii a břitký humor, které by Hannah Arendtová jistě ocenila.

Arendtovou máme spojenou s jejími ikonickými fotografiemi z pozdějšího věku. Krimstein nám ve svých rychlých skicovitých kresbách nabízí její podobu od malého děvčátka přes dorůstající slečnu až k důstojnému stáří.

Krimsteinovu obrazovou biografii Hannah Arendtové, jedné z největších filozofek 20. století – autorky Původu totalitarismu (1951), jejíž hluboké promýšlení fenoménu, který tak silně poznamenal celé století, vyrůstá z vlastní zkušenosti –, čtu především jako aktualizaci, jako pozvání ke sledování života přítomného za jejím myšlením, jako organické proplétání života i myšlení „bez zábradlí“. Čtu ji jako výzvu znovu se ponořit do jejích textů nebo se do jejich četby poprvé pustit (viz návod, jak se s dílem Arendtové začít seznamovat, a seznam doporučené literatury v závěru knihy) v situaci dnešní polarizované společnosti zahrávající si znovu s nebezpečnými nacionalistickými démony.

Kniha vyšla v USA příznačně v roce 2018 uprostřed prezidentského mandátu Donalda Trumpa. Ostatně Krimstein sám v jednom veřejném čtení říká, že si tuto „odvážnou, komplikovanou ženu“ vybral za téma své knihy jakožto někoho, ke komu se můžeme obracet o radu „ve složitých dobách“.

Hlavní poselství autora, shrnuté v epilogu, dobře zapadá i do našeho čísla Salve o populismu:

Ze záhrobí nám Hannah vzkazuje, že ač život ve světě plurality a natality není žádný med, chceme-li zabránit další Osvětimi, dalším gulagům, stonewallským rasovým nepokojům, novému Pol Potovi, nové vzpouře ve vězení Attica nebo Islámskému státu, nemáme jinou možnost než pluralitu a natalitu přijmout a ustát. Jinými slovy neexistuje jedna pravda ani žádná královská cesta poznání, jen velkolepá, nekonečně zašmodrchaná šlamastyka, nekonečná šlamastyka lidské svobody.

Podobně jako třeba slavný komiks Maus od Arta Spiegelmana není Krimsteinův opus Tři útěky Hanny Arendtové pouze široce přístupnou popularizací, ale autonomní uměleckou výpovědí nejen o věcech minulých, obrazovým vyprávěním, které bystří naše současné myšlení.

Klára Jirsová