Nils Hoffmann
Předchozí vývoj
| 8./9. květen 1945 | Konec II. světové války, vítězné mocnosti rozdělují Německo na čtyři okupační pásma. |
| 7. březen 1946 | Založení organizace Svobodná německá mládež (FDJ), jednoho z hlavních nástrojů komunistické propagandy mezi mládeží, který měl potlačit církevní mládežnické organizace. |
| 21./22. duben 1946 | Založení Jednotné socialistické strany Německa (SED) v sovětské okupační zóně sloučením Komunistické strany Německa (KPD) a Sociálně demokratické strany Německa (SPD) na Slučovacím sjezdu strany (I. sjezd SED), vynuceném sovětskou vojenskou správou. |
| 20. prosinec 1947 | „Preysingovo nařízení“: Berlínský biskup Konrad hrabě z Preysingu stanovil, že komunikace se státními orgány ohledně aktuálních otázek smí probíhat pouze prostřednictvím biskupů nebo biskupské konference. Kněžím se tak mělo zabránit v tom, aby zaujímali politická stanoviska, kvůli nimž by se mohli dostat do sporu s vojenskou správou. Toto nařízení bylo následujícími dvěma berlínskými biskupy Weskammem (1954) a Döpfnerem (1957) uzpůsobeno a konkretizováno na základě podmínek v NDR. |
| 24. červen 1948 | Začátek blokády Berlína. Zásobování města pomocí leteckého mostu až do ukončení blokády 12. května 1949. |
| 23. květen 1949 | Přijetí ústavy a založení Spolkové republiky Německo na území tří západních sektorů. |
| 7. říjen 1949 | Založení Německé demokratické republiky (NDR) na území Sověty kontrolovaného sektoru. |
50. léta 20. století
| 1950 | Zřízení Berlínské konference ordinářů (BOK) coby regionální konference biskupů a ordinářů v NDR na konferenci biskupů ve Fuldě. |
| 20.–24. červenec 1950 | III. stranický sjezd SED: Vytvoření ústředního výboru jako nejvyššího orgánu stranické struktury podle sovětského vzoru; rozhodnutí o tom, že budování hospodářství se bude soustředit na těžký průmysl (např. založení Hutního kombinátu východ / Eisenhüttenstadt, tehdy Stalinstadt). |
| 25. červenec 1950 | Walter Ulbricht se stává generálním tajemníkem Ústředního výboru SED. |
| červen 1951 | Wilhelm Weskamm se stává novým berlínským biskupem, úřad přebírá po zemřelém Konradu kardinálu z Preysingu. |
| 4. červen 1951 | Wilhelm Weskamm se stává novým berlínským biskupem, úřad přebírá po zemřelém Konradu kardinálu z Preysingu. |
| duben/květen 1952 | Zřízení Učiliště sv. Norberta v Magdeburku za účelem získání církevní maturity; zřízení jazykových kurzů v Halle. Obojí sloužilo přípravě na studium teologie v Erfurtu. |
| 27. květen 1952 | Jednostranné zřízení uzavřených zón a ochranných pásem na vnitroněmecké hranici v celé NDR. |
| 5. červen 1952 | Zřízení kněžského semináře a Filozoficko-teologického studia v Erfurtu, vzdělávacího zařízení pro budoucí kněží v NDR. |
| 11. leden 1953 | Společný pastýřský list „Škola bez náboženství a křesťanská rodičovská povinnost“. Vypořádání mezi církví a státem se odehrává především v oblasti (školního) vzdělávání. Na toto téma vznikly i další pastýřské listy (např. 23. 10. 1957) a protestní podání (např. 9. ledna 1960). |
| 12. duben 1953 | Dosavadní fuldský generální vikář pro durynské oblasti fuldské diecéze Joseph Freusberg je jmenován papežem Piem XII. pomocným biskupem fuldské diecéze se sídlem v Erfurtu. |
| 17. červen 1953 | Lidové povstání v NDR: stávky a protesty berlínských dělníků proti zvýšení pracovní normy se rozšíří po celé NDR; potlačeny sovětskými jednotkami. |
| 14. listopad 1954 | Výzva k tzv. sekulárnímu přechodu k dospělosti (přechodový rituál analogický biřmování nebo konfirmaci, první proběhl 27. března 1955). |
| 26. prosinec 1954 | Biskupové vyjadřují v pastýřském listu své odmítnutí ceremonie sekulárního přechodu k dospělosti, který pro katolické křesťany „nepřichází v úvahu“ (podobně 23. října 1955; 25. února 1969 a 3. března 1972). |
| 18. leden 1956 | Založení Národní lidové armády (NVA). |
| 28. leden 1956 | Vstup NDR do vojenské části Varšavské smlouvy. |
| 15. leden 1957 | Würzburský světící biskup Julius Döpfner odjíždí jako nový biskup do Berlína a nastoluje tvrdší církevně-politický kurz. |
| 20. červen 1958 | Otto Spülbeck se stává novým biskupem míšeňské diecéze. |
| 10.–16. červenec 1958 | V. stranický sjezd SED: Vyslovení takzvaných „10 zásad socialistické etiky a morálky“. Církev požaduje od předsedy vlády Otta Grotewohla respektování svobody svědomí (říjen 1958). |
| 13.–17. srpen 1958 | 78. německý den katolíků se koná společně v Západním i východním Berlíně. |
| 15. prosinec 1958 | Berlínský biskup Julius Döpfner je zvolen kardinálem. |
| 15. leden 1959 | Založení desítitřídní Vyšší polytechnické školy (POS) a Rozšířené všeobecně vzdělávací polytechnické školy (EOS); Při přechodu z POS na EOS byly kladeny překážky mj. i křesťanům. |
60. léta 20. století
| leden 1960 | Pastýřský list „Kristus v ateistickém prostředí“. |
| srpen 1960 | Katolíkům je bráněno v cestě na Světový eucharistický kongres v Mnichově. |
| 13. srpen 1961 | Stavba Berlínské zdi, následuje vybudování pohraničního opevnění na hranici se Spolkovou republikou Německo. |
| 19. září 1961 | Alfred Bengsch se stává novým berlínským biskupem; své aktivity soustředí na pastorační činnost; na rozdíl od svých předchůdců žije ve východní části města. Bengsch ovlivňuje církevní politiku NDR až do své smrti roku 1979 tak významně (najít způsob života založený na jasném odstupu od státu vedeného SED), že se mluví o „Bengschově éře“. leden/květen 1962 Zavedení všeobecné vojenské povinnosti v NDR; o náhradní vojenské službě se neuvažuje. |
| 19. červen 1962 | Hugo Aufderbeck je jmenován fuldským světícím biskupem se sídlem v Erfurtu. |
| 15.–21. leden 1963 | VI. stranický sjezd SED: usnesení o zavedení „nového hospodářského systému“ vedení a plánování národního hospodářství NDR s cílem snížení centralizované plánovací svrchovanosti a posílení vlastní zodpovědnosti podniků. |
| 7. září 1964 | Zavedení „vojenské stavební služby“ místo služby ve zbrani. Bývalí „stavební vojáci“ byli v mnoha případech znevýhodněni při pozdějším výběru povolání. |
| 30. dubna 1965 | V NDR je – s povolením z Říma – zavedena služba pomocníka diakonie. Biskupové mohou nadále pověřovat laiky, aby převzali udělování svátosti přijímání a sloužili bohoslužbu slova. |
| 27. červen 1967 | Berlínský biskup Alfred Bengsch se stává kardinálem. |
| 1967/1968 | Diskuse o ústavě: Před přijetím nové ústavy NDR se církev zapojuje do diskuse o jejím obsahu, zejména o zajištění dodržování lidských práv a svobody vyznání. |
| 6. duben 1968 | Nová ústava NDR: Vyhlášení NDR „socialistickým státem německého národa“. od srpna 1968 Tajné vysvěcování kandidátů z Československa světícími biskupy a biskupy v NDR. |
| 1969 | Založení Akčního kruhu Halle (AKH), vnitrocírkevního reformního hnutí, laiky a kněžími. Důvodem bylo sesazení světícího biskupa v Magdeburku Friedricha Marii Rintelena. Členové AKH doufali, že budou mít vzhledem k vývoji po II. vatikánském koncilu právo podílet se na výběru jeho nástupce. |
| 13. červen 1969 | Založení diecézní synody (Drážďany-)Míšeň v drážďanském kostele Hofkirche. Synoda se scházela až do roku 1971, celkem čtyřikrát, po smrti biskupa Spülbecka však dále v činnosti nepokračovala. Představovala první pokus uplatňovat závěry II. vatikánského koncilu v diecézi pod vládou diktatury. |
70. léta 20. století
| 21. září 1970 | Gerhard Schaffran se stává novým biskupem míšeňské diecéze. |
| 3. květen 1971 | Erich Honecker se stává prvním tajemníkem Ústředního výboru SED a střídá Waltera Ulbrichta, který byl v tomto úřadu od 50. let. |
| 24. říjen 1971 | (Předčasné) uzavření míšeňské diecézní synody. |
| 1972 | NDR vyslovuje požadavek na nové uspořádání hranic diecézí v souladu se státními hranicemi NDR. Za papeže Pavla VI. vznikají plány na povýšení jurisdikčních oblastí nacházejících se na území NDR na samostatné diecéze. |
| 9. březen 1972 | Lidové shromáždění NDR schvaluje „Zákon o přerušení těhotenství“, který uzákoňuje umělé přerušení těhotenství. Do roku 1989 byl tento zákon jediným rozhodnutím Lidového shromáždění, které nebylo schváleno jednohlasně, 14 členů hlasovalo proti a 8 se hlasování zdrželo. Na tento zákon reagoval v lednu 1972 pastýřský list katolických biskupů na ochranu života, který odmítal legalizaci umělého přerušení těhotenství. |
| 28. červen 1972 | Založení apoštolské administratury ve Zhořelci. |
| 21. prosinec 1972 | Základní smlouva o vztazích mezi SRN a NDR. |
| 23. březen 1973 | Otevření pastorační synody katolické církve NDR v drážďanském kostele Hofkirche; sedm valných shromáždění do listopadu 1975. |
| 23. červenec 1973 | Dosavadní biskupští komisaři v jurisdikčních oblastech Erfurt-Meiningen, Magdeburk a Schwerin jsou jmenováni takzvanými stálými apoštolskými administrátory a nadále disponují právy diecézních biskupů. Jedná se o ojedinělé církevně-právní opatření v rámci světové církve: oblasti administratur se nestávají samostatnými, ale právně zůstávají součástí svých mateřských diecézí nacházejících se v SRN. |
| 17. listopad 1974 | Pastýřský list „O křesťanské výchově“; církev požaduje svobodu víry a přesvědčení a podtrhuje právo na vzdělání a všeobecnou výchovu. |
| 9.–14. červen 1975 | Papežský pověřenec pro východ a tajemník Kongregace pro výjimečné církevní záležitosti arcibiskup Agostino Casaroli navštěvuje NDR. |
| 1. srpen 1975 | Podpis závěrečného aktu Helsinské konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. |
| 1976 | Začátek prvního „Zvláštního valutového stavebního programu“ týkajícího se stavby kostelů. Nejprve bylo církvím umožněno začít budovat novostavby kostelů za platbu v tvrdých valutách. Dělo se tak i na velkých sídlištích. Později, v 80. letech, byly vytvořeny další dva rozšířené stavební programy pro kostely. |
| 18. srpen 1976 | Upálil se evangelický farář Oskar Brüsewitz. Svým činem chtěl upozornit na útisk církví režimem SED vládnoucím v NDR. |
| 25. říjen 1976 | Založení Berlínské biskupské konference (BBK) coby biskupské konference představitelů jurisdikcí v NDR, nezávislé na německé biskupské konferenci. |
| 29. říjen 1976 | Erich Honecker se stává hlavou státu. |
| 12. červen 1978 | Vnitřní protest proti zavedení výuky branné výchovy v 9. a 10. třídě POS/ EOS. |
| 16. říjen 1978 | Karol Wojtyła, krakovský arcibiskup, je zvolen papežem a přijímá jméno Jan Pavel II. Za jeho působení získává politika Vatikánu vůči zemím východního bloku od základu nový směr. Povýšení apoštolských administratur v NDR na samostatné diecéze, zamýšlené za papeže Pavla VI., je následkem toho odloženo ad acta. |
80. léta 20. století
| 22. duben 1980 | Dosavadní erfurtský světící biskup Joachim Meisner se stává novým biskupem berlínské diecéze. |
| 2. říjen 1980 | Papež Jan Pavel II. jmenuje Joachima Wankeho biskupem-koadjutorem apoštolských administrátorů v biskupském úřadě Erfurt-Meiningen. Tento úřad Wanke převzal po smrti dosavadního administrátora Huga Aufderbecka 17. ledna 1981. |
| 15. leden 1981 | Gerhard Schaffran, biskup diecéze Drážďany-Míšeň, vykoná coby hlava Berlínské biskupské konference oficiální návštěvu u Ericha Honeckera. Poprvé v dějinách NDR se tak oficiálně setkává katolický biskup s nejvyšším představitelem státu. Předtím docházelo k podobným setkáním pouze s evangelickými biskupy. |
| 20. září 1981 | Podzimní pouť u příležitosti 750. výročí úmrtí sv. Alžběty Durynské na erfurtském náměstí Domplatz se zhruba 65 000 účastníky. |
| 2. leden 1983 | Pastýřský list „Den světového míru 1983“; odmítnutí závodů ve zbrojení a výzva ke „skutečné službě míru“; další kritika výuky branné výchovy. |
| 24. duben 1985 | Papež Jan Pavel II. přijímá ve Vatikánu Ericha Honeckera. |
| 8. září 1986 | Pastýřský list katolických biskupů „Katolická církev v socialistickém státě“. Biskupové NDR zde poprvé definují přesvědčení ovlivněná II. vatikánským koncilem a zdůrazňují, že církev „není církev jedné země, ale světová katolická církev v jedné zemi“, tj. v NDR. V NDR sice nedochází k přímé perzekuci, ale k „šikaně, rozepřím a různým druhům diskriminace, soukromě i veřejně“. |
| 10.–12. červenec 1987 | V Drážďanech se koná první setkání katolíků v NDR pod heslem „Boží moc – naše naděje“, kterého se účastní více než 10 000 věřících. Joseph kardinál Ratzinger se ho účastní jako zástupce Vatikánu. |
| 20. únor 1988 | Joachim Reinelt se stává novým biskupem diecéze Drážďany-Míšeň. |
| 12. únor 1989 | Dosavadní berlínský biskup Joachim kardinál Meisner je uveden do úřadu kolínského arcibiskupa. Poprvé od roku 1961 tak stojí v čele arcibiskupství v SRN biskup východoněmecké diecéze. |
| 7. květen 1989 | Komunální volby v NDR; existují důkazy o rozsáhlém falšování volebních výsledků. |
| srpen/září 1989 | Modlitby za mír v kostelích v NDR. |
| 4. září 1989 | Začátek „pondělních demonstrací“ v Lipsku. |
| 9. září 1989 | Georg Sterzinsky se stává novým berlínským biskupem a je uveden do úřadu. |
| 18. říjen 1989 | Odstupuje Honecker; Egon Krenz se stává generálním tajemníkem SED a předsedou státní rady. |
| 9. listopad 1989 | Pád Berlínské zdi. V jejím důsledku definitivní rozpad politického systému NDR. |
| 8./9.; 16./17. prosinec 1989 | Přejmenování SED na PDS (Partei des Demokratischen Sozialismus, Strana demokratického socialismu) na zvláštním stranickém sjezdu. |
Další vývoj
| 31. srpen 1990 | Podpis smlouvy o sjednocení NDR a Spolkové republiky Německo. |
| 3. říjen 1990 | Faktické sjednocení Německa připojením pěti nově vzniklých spolkových zemí Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko, Sasko- Anhaltsko a Durynsko ke Spolkové republice Německo. NDR přestává jako stát existovat. |
| 1994 | Reorganizace struktury církve v nových spolkových zemích: povýšení dosavadních apoštolských administratur v Erfurtu, Zhořelci a Magdeburku na diecéze, jelikož dosavadní berlínská diecéze byla povýšena na arcidiecézi. Schwerinská jurisdikční oblast je připojena k nově založené hamburské arcidiecézi. |
Z německého originálu přeložila Viola Somogyi.