SURSUM

Časopis Sursum byl český katolický samizdatový časopis vycházející v letech 1985–1990 v Brně. Vydávali a přispívali do něj lidé, kteří byli přímo či nepřímo napojeni na tajné české dominikány (Dominik Duka OP, Stanislav Krátký, F. X. a Dagmar Halasovi, Albert Beneš OP etc). Časopis vedl Norbert M. Badal OP se svým spolupracovníkem Mirkem Klepáčkem, který tiskovinu fakticky vyráběl. Sursum otiskovalo především texty trvalejšího rázu z oblasti duchovního života, teologie, řádového života, ale dávalo prostor i aktuální reflexi dobové kultury, umění a množství recenzí zvláště zahraničních knih. Vedle jinak orientovaných a odlišně koncipovaných Teologických textů představuje Sursum v době doznívajícího socialismu svou překvapivou hloubkou, vnitřní konzistentností a rozhledem po zahraniční tvorbě jednu z nejvýznamnějších samizdatových teologických platforem. Časopis měl vliv na významnou skupinu české podzemní církve. Hned po pádu komunismu tak mohla v dominikánském prostředí přirozeně vyrůst ze samizdatového Sursum teologická revue Salve.

Sursum I [podzim 1985]

Malé zamyšlení [úvod], s. 1 [Karel Křepelka]
Modlitba Sv. Otce Jana Pavla II. ke sv. Cyrilovi a Metodějovi, s. 2
Ostatky svatých Cyrila a Metoděje uchovávané v naší vlasti, s. 3
Slavorum Apostoli [resumé encykliky], s. 13 [Stanislav Krátký]
Půjdu s radostí pěší a bos!, s. 15 [Stanislav Krátký]
Antonín Cyril Stojan, s. 18 Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje, s. 20
Metodějův rok v české literatuře [nad knihou F. Neužila Řezenské ortely], s. 21 [Milan Badal]
A. Merhautová – D. Třeštík: Ideové proudy v českém umění 12. století [recenze], s. 23 [Milan Badal]
S. Tugwell: Učenost, svatost a spiritualita, s. 24
Cesta k dokonalé lásce [meditace nad novým kodexem kanonického práva], s. 41
K. Křepelka: Don Quijote z Petrkova, s. 43
B. Reynek: Mráz v okně, s. 47
První sníh, s. 50
Advent u nás, s. 51
Vzpomínka, s. 52
Blázen, s. 53
Bohuslav Reynek [+ foto], s. 54
Karel Křepelka: Básně, s. 55
Beatifkace O. Tita Brandsmy, s. 60
Cesty Jana Pavla II. [1979–1981], s. 62
C.Tresmontant: Bible a antická tradice [recenze], s. 70 [Dominik Duka]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum I, 35.5 MB]

Sursum II–III

Úvod, s. 1
Věroučná konstituce DEI VERBUM, s. 20 [Milan Badal]
Evangelium 21. století, s. 34
Jiří Miprag: Jako oživlý Starý Zákon, s. 47 [Jiří Beneš]
M. Levinas: Zákon odplaty, s. 69
C. Spicq O.P.: Láska k bližnímu v bibli, s. 72
Jos. Veselý: Básně, s. 99
Vzpomínka na Kurdějov, s. 104
J. Jelen: Rekviem za kardinála [recenze], s. 107 [Milan Badal]
P. Rut: Menší poetický slovník v překladech [recenze], s. 109
J. B. Souček: Teologie apoštola Pavla, s. 111
M. Bič: Ze světa Starého Zákona I., s. 114
P. S. Braito, s. 120
Ze vzpomínek na P. Braita, s. 124
Cesty Jana Pavla II – část 2., s. 125 [Milan Badal]
Vznik a vývoj řeholního života – 1. část, s. 129 [Jiří Prokop]
Biskupové a řeholní život, s. 139

[stáhnout pdf samizdatového Sursum II-III, 55.6 MB]

Sursum IV

Rodina – obraz a zpřítomnění tajemství církve v čase, s. 1
Rodinné společenství [Familiaris consortio – kap. III. Úkoly křesťanské rodiny], s. 2 [Milan Badal]
Sociologie narušené rodiny, s. 15
Sexualita a zákon Boží, s. 50
Co by měla vědět křesťanská maminka, s. 63
Statistika varuje [sebevražednost dětí], s. 67
Provazník aj.: Žena, rodina a mládež v rozvoji socialistickej společnosti, s. 67 [Milan Badal]
České knihy pro děti a mládež, s. 69 [Milan Badal]
Kázání o blahoslavené Zdislavě, s. 71
Oko za oko, zub za zub [překlady], s. 73
Bernard: Život a zápasy viery [recenze], s. 80
Dr. Bič: Radostná zvěst Starého zákona [recenze], s. 83
Molnár: Pohyb teologického myšlení [recenze], s. 85
Štěrba: Pramen života [recenze], s. 86
Cesty Jana Pavla II. [3. část, 4. část], s. 88 [Milan Badal]
Dějiny řeholního života [2. část], s. 90 [Jiří Prokop]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum IV, 35.3 MB]

Sursum V

Hans Urs von Balthasar: Maria – pravzor Církve [úvodník], s. 1
Panna Maria – matka Ježíše Krista, s. 2
Josef Zvěřina: Panna a Matka. Mariina radikální svatost, s. 7
P. A. Šeneb: Mariánská zjevení a charisma, s. 10 [Albert Beneš]
Královna míru v Medjugorje, s. 14
O mariánské úctě. O modlitbě Anděl Páně a o růženci. [z exhorty Marialis cultus], s. 16 [Stanislav Krátký]
(sk): Maria – velká radost celého stvoření [meditace], s. 21 [Stanislav Krátký]
Simone Weilová: Některé myšlenky o Boží lásce [medailon a překlad], s. 22
Pierre Bendit: Je septuaginta inspirovaná?, s. 25
A. Rodewyk – P. Pattloch: Die dämonische Besessenheit [recenze], s. 34
Ivo B.: Služebník neužitečný (K výročí Jaroslava Durycha) [medailon], s. 36 [Ivo Binder]
Stanislav Zedníček: J. Durchovi k šedesátinám [báseň], s. 42
Ondřej Bena: Panně Marii Nanebevzaté [básně], s. 43
Cyril Drozda: Ze Sebraných myšlenek [próza], s. 44
Fray Ondřej: Fantasmagorie o dvou hlavách na špalku [próza], s. 46 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
Jiří Suchý: Knížka [recenze], s. 47 [Milan Badal]
Cesty Jana Pavla II. – dokončení, s. 48 [Milan Badal]
Dějiny řeholního života – 3. část, s. 49 [Jiří Prokop]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum V, 27 MB]

Sursum VI

-dr-: Svatý Vladimír a pokřtění Rusi, s. 1
Bros: Ruské náboženské myšlení, s. 14
-Tom-: K tisícímu výročí putování Božího lidu ruskými dějinami, s. 26
Cristian Schönborn O.P.: Vánoční ikona /přel.: Nor/, s. 35 [Milan Badal]
Jerzy Illg: Setkání s Andrejem Tarkovským, s. 40
Zpytování svědomí, s. 45
C. K. Norwid: Písnička [parafrázoval Fray Ondřej], s. 48 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
Fray Ondřej: Z čtenářského deníku, s. 48 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
A. F.: Pojem růže, s. 50
Z dopisů P. S. M. Braita O. P. P. J. Demlovi, s. 58
Vývoj řeholního života 4, s. 61
-JS-: Poznámky k článku „Sociologie narušené rodiny“ v SURSUM 4, s. 66
redakce: Autorům

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VI, 35.5 MB]

Sursum VII

-biskup-: Pontifex – neboli stavitel mostů, s. 2
Duchovní obnova v dějinách

H. M. Vicaire: Dominik – člověk evangelia, s. 6
Charismatická modlitba ve středověku
[z textů H. M. Vicaira vybral a přeložil -m-], s. 12
F. P. Sonntag: Hieronymus Savonarola, s. 18

Obnova mysli

Mimo logiku je pouze nesmysl
[rozhovor s P. I. Bocheńským. Tadeusz Stýma], s. 28

Duchovní obnova dnes

ZÓÉ – FÓS, s. 37
D. Tomczyk: Modlitební skupina v charismatickém hnutí, s. 38
G. Raiml: Malé stádo, s. 42

Rok služby životu

T. B.: Sociologie a ekologie [Průřez studií], s. 44
Montjoie [podle brožury R. Massona], s. 51
M. Wilczański: Fenomén Clivea Harrise, s. 53

Literatura

Roman Brandstaetter: Litanie k Duchu svatému, s. 56
NN: Snach bar, s. 59

K rozjímání

Z mariánských rozjímání [z textu L. Evelyho], s. 60
Zpytování svědomí [bratr May z Taizé], s. 61

Ekumenismus

kardinál Etchégeray: Ekumenismus podle Abraháma, s. 64

Recenze

PDD: J. A. T. Robinson: Redating the New Testament, s. 68
PDD: D. Mollat: Zukunf und Gegenwart [Die Apokalypse heute gelesen], s. 69

Aktuality

C. S. Lewis: Kněžky v církvi?, s. 71
J. Zvěřina: Převtělování nebo stěhování duší?, s. 75

Diskuse

K článku „Sexualita a zákon Boží“, s. 77

Oprava, s. 78
Požadavek redakce přispěvatelům, s. 78

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VII, 39 MB]

Sursum VIII

Jan Pavel II. a jeho doba

Jan Pavel II: Duch svatý, s. 1
J. Turowicz: Pontifkát nové evangelizace, s. 2
List Jana Pavla II. zasvěceným osobám, s. 6
-brod-: Jan Pavel II. a řeholní život, s. 14
kardinál Etchegeray: Komentář k encyklice Sollicittudo rei socialis, s. 16
Josef Zvěřina: Má řeč a mé kázání … se prokazovaly Duchem a mocí, s. 21
Hans Urs von Balthasar: Co po mě chce Církev, s. 23

K rozjímání

Jan Pavel II. se modlí s mládeží, s. 33

Literatura

Přemysl Rút: Dvanáct rozhněvaných apoštolů, s. 35

Portréty

-brod-: Pius XII., s. 36
Pavel Gojdič, s. 38 [z okruhu Stanislava Krátkého]

Recenze

H. Urs von Balthasar: Maria für heute, s. 41
PD: Ulrich Horst O.P.: Unfehlbarkeit und Geschichte, s. 43
PD: V. Čapek: Historie Bible, s. 44
PD: Z. Kosidowski: Čo rozprávali proroci, s. 45
PD: Z. Kosidowski: Čo rozprávali evanjelisti, s. 45
-brod-: Jan Pawel II.: Mężczyną i newiastą stworzyl ich, s. 47

Text na pokračování

jap: Vývoj řeholního života, s. 49

Ekumenismus

J. Bradáč: Liturgické dílo svatých Cyrila a Metoděje, s. 54

Aktuality

kardinál Paul Poupard: Církev čelí výzvě současných ideologií a mentalit, s. 60

Diskuse

A. F.: Na okraj dialogu, s. 64

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VIII, 60.8 MB]

Sursum IX [připraveno v létě 1989, tisk po listopadu 1989]

Víra v současném světě

-brod-: Víra v současném světě [úvodník], s. 1
Walter Kasper: Osobní Bůh, s. 3
Albert-Marie de Monleon, O.P.: Obnova víry [fragment], s. 11
bratr Efraim: Odhalování Církve, s. 14
H. Rybář: Dvě francouzské úvahy o dnešní církvi, s. 22 [F. X. Halas]
Jan Maria: Evoluční teorie, s. 43
Norbert Brox: „Gnose osvobozuje“, s. 53

K rozjímání

Jan Pavel II.: Úvod do křesťanské modlitby za mír, s. 60
Evžen Savojský: Modlitba vojevůdce, s. 61

Literatura

Poslední svaté přijímání, s. 63
Jar. Victorin: Moje Maďarsko, s. 67

Portréty

fp: Pokrok svobody, s. 70

Recenze

P.D.: J.-J. Almen: Biblický slovník, s. 74
P.D.: C. Tresmontant: Apocalypse de Jean, s. 74
P.D.: R. N. Whybray: Te Making of the Pentateuch, s. 75
P.D.: S. M. Iglesias: Los evangelios de la infancia, s. 75
P.D.: B. Andrade: Encuentro con Dios en la historia, s. 75
A.F.: Problém eklektického úvodu, s. 75

Ekumenismus

Dr. Vojtěch Tkadlčík: Filioque, s. 82

Text na pokračování

jap: Vývoj řeholního života VI., s. 86

Aktuality

Joachim Wanke: Pastýřský list o současné zbožnosti, s. 92

[stáhnout pdf Sursum IX, 43.6 MB]

Úvodní text Sursum I:

Není to prohlášení a není to program.
Jsme si vědomi toho, že platí jen to, co je uděláno.
A tak tento úvod je pouze malým zamyšlením nad tím, co by mělo být uděláno.
Je zde citelná mezera po kulturním periodiku, z něhož by byla zřejmá duchovní orientace ukazující k nadčasovým hodnotám.
Nechceme tedy vytvářet pouhé zbožné čtení, a nechceme pouze rozmnožit množství tiskovin, které zafakují letité díry na fasádě řiďounkou maltou neofciálnosti.
Říkáme li, že zde chybí periodikum s duchovní orientací, říkáme totéž, jako bychom řekli, že v základech stavby chybí „kámen úhlový“. A nechceme a nemůžeme být pouhým oběžníkem pro vnitřní potřebu katolického ghetta.
Tedy proto.
A především proto, abychom tiše a s veškerou vyzývavostí pokory řekli poněkud trpnou myšlenku, že jest velice snadné uvěřit mnoha nadpřirozeným pravdám, a neuvěřit přitom pravdě, jejíž nadpřirozenost tak samozřejmě tkví v řádu přirozeném, že je velice lehké ji přeslechnout. Totiž, že duch vane jak chce.
Tedy také proto, a především proto.

Karel Křepelka

Poslední text Sursum IX:

Milí přátelé,

toto číslo časopisu SURSUM bylo připraveno v létě r. 1989. V důsledku srpnových a říjnových domovních prohlídek nemohlo být vytištěno a tak zčásti ztratilo na aktuálnosti. Většina článků má ale nadčasovou platnost a tak doufáme, že je přijmete i nyní, po listopadu 1989. Další číslo by již mělo vyjít legálně v tiskárně, a proto prosíme případné zájemce o přihlášku k odběru, kterou je možné poslat na adresu:

M. Badal

[…]

Další podrobnosti a plány zveřejníme v příštím čísle.

Vaši redaktoři

Vzpomínkový text redaktora Sursum Norberta M. Badala OP

Laskavý eventuální čtenář zajisté vezme v úvahu, že žádost o napsání vzpomínky na vydávání periodika Sursum je jednou z nejpošetilejších záležitostí pod sluncem. Taková vzpomínka totiž nebude ničím jiným než kutáním v povrchovém dole mé paměti – nepaměti. Zatímco v dobách vydávání tohoto časopisu bylo „nepamatovat si“ jakýmsi bezpečnostním vnitřním příkazem, dnes je to přirozeným biologickým procesem. Už proto chci požádat o shovívavost ty, kdo si vše budou pamatovat jinak a budou vznášet opravné a upřesňující poznámky. Ale ostatně z téhle metody vlastně vzniká skutečná věda, takže mohu být rád, že zavdám příčinu k článku skutečně odbornému, na jaký se já sám nezmůžu.

Ke způsobu psaní, tedy drobet nevážnému, chci uvést na svou obhajobu, že i v seriózních pracích nositelů Nobelových cen lze najít karikující obrázky či humorné texty a krom toho to ani jinak už nedovedu. Nebudiž to tedy bráno jako znevažování ostatních textů ve sborníku, nebo (Bůh chraň) dokonce jako znevažování samotného otce biskupa Dominika. Jen myslím, že i výjimečné osobnosti se samy nemusí brát zase tak tragicky vážně a já mu k tomu chci dopomoci ze všech svých sil.

Nad otázkou, od kdy do kdy vlastně Sursum vycházelo, jsme se shodli s mým spolupracovníkem Mirkem Klepáčkem, že to muselo být od roku 1985 do roku 1990. Zřejmým impulzem byla jak slavná velehradská pouť v roce 1985, tak skutečnost, že našima rukama v té době procházela řada zajímavých textů jako Informace o chartě, Informace o církvi, Teologické texty a mnoho dalších. Podíleli jsme se na jejich šíření i na výrobě textů charakteru spíše didaktického.

V té době jsem totiž pracoval v Univerzitní knihovně v Brně, kde byla s jistou tolerancí tajné policie zaměstnána řada zajímavých lidí, bývalých univerzitních učitelů apod. Bylo to báječné místo k předávání informací v pracovní době. Můj kmotřenec a výrobce časopisu Mirek Klepáček byl knihařem v nedaleké tiskárně na ulici 9. května a další z našich přátel – básník Karel Křepelka – působil v tiskárně Rudého práva pár desítek metrů od Univerzitní knihovny. V té době jsem už byl členem zakázaného řádu dominikánů, kterému velel (neofciálně) Dominik Duka. Mirek Klepáček byl terciářem a společenství terciářů vedl o. Augustin Jiří Prokop, působící tehdy v jihomoravské Perné. Do okruhu našich přátel patřil i tajně svěcený biskup Stanislav Krátký z Hrádku u Znojma. K jeho i Dominikovým blízkým spolupracovníkům patřili i manželé Halasovi (pozdější velvyslanec ČR u Svatého stolce). Bylo třeba vyrábět nejrůznější učební texty pro tajné dominikánské studium a publikovat překlady duchovní i beletristické literatury, které běžně vycházet nemohly. Většinou šlo o překlady sester dominikánek, Vojtěšky Mazálkové a dalších terciářů. Mirek Klepáček jako knihař zdál se být vhodnou osobou, která mohla tyto texty jak množit na cyklostylu, tak vázat zcela odborně a zručně. Od těchto textů byl už jen krůček k myšlence na vydávání samostatného sborníku duchovně zaměřeného.

Ve chvíli, kdy existoval okruh spolupracovníků a byla možnost vydávání a distribuce skrze terciáře a známé, bylo jen otázkou času, kdy podobná revue vznikne. Název byl původně navrhován z řad dominikánů Na hlubinu, aby tak navázal na renomovanou prvorepublikovou dominikánskou revui. Byl by to zajisté název báječný, ale zároveň zkázonosný, pokud bychom chtěli co nejrychleji nasměrovat policii k vydavatelům. V té době jsme se zabývali vydáváním krásné knihy a uměleckým knihařstvím a na razili jsme na Kuncířovo prvorepublikové vydavatelství, které mělo značku kozoroha s latinským nápisem „Non deserit alta“ – „Neopouští výšiny“. Jakkoliv jsme toužili být na výšinách, nebo alespoň na výši, neměli jsme tolik drzosti, abychom si mysleli, že naše teologická revue bude podobné požadavky splňovat. Z hlubiny jsme se tedy dostali na výšiny a obé jsme zavrhli. První z bezpečnostních důvodů, druhé ze skromnosti. Zároveň nám jako dobrý název připadlo přisvojit si značku Sursum, což byla umělecká skupina z počátku 20. století zabývající se zajímavými uměleckými počiny. Výhodou bylo i církevně liturgické spojení sursum–vzhůru ze zvolání kněze „sursum corda“ – „vzhůru srdce“. Na výšiny jsme tedy jen směřovali.

Během čtyř let jsme vydali 9 čísel tohoto nepravého periodika, ve formátu A4, tištěného cyklostylem. Nebyl elektrický, jen na kliku. Výtisků bylo 200 kusů, v rozsahu do 100 stránek. Vše ruční práce: tisk, tzv. snášení a zpracování. Cyklostyl sehnal Dominik Duka, papír a cyklostylové blány jsem kupoval sám nebo přes známé, protože šlo o značné množství zvláštního papíru. Protože v jakémkoli podniku bylo množení na cyklostylu přísně evidováno, nezbývalo než pracovat na svém, patrně opatřeném někde v zahraničí. Tisk prováděl Mirek Klepáček většinou sám v bytě, tzv. snášení, tedy kompletování čísla a vazba probíhala nějaký čas v opuštěném domku na okraji Brna, klíče od něhož opatřil o. Augustin Prokop, náš nejzdatnější spolupracovník. Ostatně i jeho rukama šla část distribuce přes terciáře v Brně, Blansku a na dalších místech.

Vydavatelským záměrem bylo dodat takové texty, které by měly trvalejší duchovní platnost, a upozornit na zajímavé knihy či články u nás i v zahraničí. Snažil jsem se, aby byl proporčně vyrovnaný i poměr překladů či recenzí a originálních článků. Od ostatních časopisů, zvláště Teologických textů, jsme si udržovali odstup, vše probíhalo v poměrně velkém utajení, aby nikdo nevěděl víc, než pro něj bylo nezbytně nutné. Jen díky tomu se podařilo zabránit zájmu Státní bezpečnosti, která podle různých svědectví o existenci časopisu věděla, nikoliv však o jeho původu či výrobcích. Vzhledem k těmto okolnostem byl i okruh spolupracovníků poměrně úzký a stromově větvený. Dodával li někdo recenze, zadával je dalším lidem, kteří ovšem netušili, kde se jejich recenze objeví. K nejbližším spolupracovníkům patřil kromě zmíněného Mirka Klepáčka básník Karel Křepelka, manželé Halasovi, Ing. Binder a Stanislav Krátký, pochopitelně Dominik Duka, Augustin Prokop či Albert Beneš. Ti všichni shromažďovali články a podněty od okruhu dalších věřících, kteří ale o naší činnosti nic konkrétního nevěděli. Jednotlivá čísla jsem se snažil pojímat monotematicky, k hlavním článkům opatřovat a zadávat recenze a doplňující literaturu. Držela li jednotlivá čísla směr a jistou kompaktnost, bylo to jen díky neexistenci redakční rady a absenci demokratických principů v naší práci.

Po roce 1989 jsem činnost ukončil nejen kvůli svému vysvěcení a působení v pastoraci, ale i proto, že jsem založil v Brně nakladatelství Petrov a věnoval se vydávání knih. U vědomí své nedostatečnosti a velkého vzrůstu duchovních časopisů jsem rád předal tento okruh působnosti znalejším a schopnějším.

Poznámka: do obsahů doplňuji kurzivou jména autorů, u nichž jsem si jist. Další by bylo jen odhadování, protože např. recenzi dodal sice o. Dominik, ale pravděpodobně od Halasů. Bylo zvykem se nevyptávat. To ovšem může v dalších letech napravit skutečný badatel v otázce vydá vání tzv. samizdatů.

publikováno původně IN:
Martin Bedřich, Benedikt Mohelník OP, Tomáš Petráček, Norbert Schmidt (eds.):
In Spiritu Veritatis, Almanach k 65. narzeninám Dominika Duky OP,
Krystal, Praha 2008, s. 467–477.

Norbert Milan Badal OP (* 1956), absolvent FF UK v Praze a provinčního dominikánského studia, člen Řádu bratří kazatelů, kněz. Působil jako místopředseda Rady České televize, v současnosti je poradcem pražského arcibiskupa Dominika Duky pro věci mediální a společenské a výpomocným duchovním v šesti farnostech brněnské diecéze. Dříve šéfredaktor Katolického týdeníku, ředitel nakladatelství Petrov, Zvon.