Podpora člena redakční rady Tomáše Petráčka

Prof. PhDr. P. Tomáš Petráček, Ph.D., Th.D., je víc než patnáct let aktivním členem redakční rady revue Salve. Za tu dobu připravil řadu kvalitních a vysoce hodnocených textů či celých čísel (anti-modernismus, Jeruzalémská biblická škola, Pius XII., inkvizice aj.), které se setkaly s pozitivním ohlasem u odborné i širší veřejnosti. Neúnavné práci Tomáše Petráčka vděčíme za mnohé podnětné impulzy v diskuzi o budoucí podobě církve u nás a o vztahu křesťanů k veřejné sféře a k současnému světu.

Nařčení Tomáše Petráčka z překrucování pravdy je vážné tvrzení a jedná se o citelné poškozování jeho profesní pověsti historika. Stíhání tohoto odborníka za prezentování jeho kritických názorů formálním napomínáním a zbavováním úřadu pokládáme rovněž za nepřiměřené. My, podepsaní členové redakční rady revue Salve, dosvědčujeme odbornou i osobní integritu Tomáše Petráčka, a proto postupy církevních představitelů, které nesou rysy mocenských zásahů, považujeme za zcela neadekvátní a neodůvodněné.

Benedikt T. Mohelník OP, šéfredaktor
Martin Bedřich
Petr Beneš CSsR
Filip Boháč OP
Tomasz Dostatni OP
Markéta Dudziková
Ludvík Grundman OP
Klára Jirsová
Dagmar Kopecká
Zuzana Matisovská

Lukáš Nosek
Jiří Pavlík
Josef Prokeš
Oldřich Selucký
Norbert Schmidt
Tomáš Sixta
Petr Štica
Jaroslav Šubrt
Aleš Vandrovec OSB
David Vopřada

SURSUM

Časopis Sursum byl český katolický samizdatový časopis vycházející v letech 1985–1990 v Brně. Vydávali a přispívali do něj lidé, kteří byli přímo či nepřímo napojeni na tajné české dominikány (Dominik Duka OP, Stanislav Krátký, F. X. a Dagmar Halasovi, Albert Beneš OP etc). Časopis vedl Norbert M. Badal OP se svým spolupracovníkem Mirkem Klepáčkem, který tiskovinu fakticky vyráběl. Sursum otiskovalo především texty trvalejšího rázu z oblasti duchovního života, teologie, řádového života, ale dávalo prostor i aktuální reflexi dobové kultury, umění a množství recenzí zvláště zahraničních knih. Vedle jinak orientovaných a odlišně koncipovaných Teologických textů představuje Sursum v době doznívajícího socialismu svou překvapivou hloubkou, vnitřní konzistentností a rozhledem po zahraniční tvorbě jednu z nejvýznamnějších samizdatových teologických platforem. Časopis měl vliv na významnou skupinu české podzemní církve. Hned po pádu komunismu tak mohla v dominikánském prostředí přirozeně vyrůst ze samizdatového Sursum teologická revue Salve.

Sursum I [podzim 1985]

Malé zamyšlení [úvod], s. 1 [Karel Křepelka]
Modlitba Sv. Otce Jana Pavla II. ke sv. Cyrilovi a Metodějovi, s. 2
Ostatky svatých Cyrila a Metoděje uchovávané v naší vlasti, s. 3
Slavorum Apostoli [resumé encykliky], s. 13 [Stanislav Krátký]
Půjdu s radostí pěší a bos!, s. 15 [Stanislav Krátký]
Antonín Cyril Stojan, s. 18 Kongregace sester sv. Cyrila a Metoděje, s. 20
Metodějův rok v české literatuře [nad knihou F. Neužila Řezenské ortely], s. 21 [Milan Badal]
A. Merhautová – D. Třeštík: Ideové proudy v českém umění 12. století [recenze], s. 23 [Milan Badal]
S. Tugwell: Učenost, svatost a spiritualita, s. 24
Cesta k dokonalé lásce [meditace nad novým kodexem kanonického práva], s. 41
K. Křepelka: Don Quijote z Petrkova, s. 43
B. Reynek: Mráz v okně, s. 47
První sníh, s. 50
Advent u nás, s. 51
Vzpomínka, s. 52
Blázen, s. 53
Bohuslav Reynek [+ foto], s. 54
Karel Křepelka: Básně, s. 55
Beatifkace O. Tita Brandsmy, s. 60
Cesty Jana Pavla II. [1979–1981], s. 62
C.Tresmontant: Bible a antická tradice [recenze], s. 70 [Dominik Duka]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum I, 35.5 MB]

Sursum II–III

Úvod, s. 1
Věroučná konstituce DEI VERBUM, s. 20 [Milan Badal]
Evangelium 21. století, s. 34
Jiří Miprag: Jako oživlý Starý Zákon, s. 47 [Jiří Beneš]
M. Levinas: Zákon odplaty, s. 69
C. Spicq O.P.: Láska k bližnímu v bibli, s. 72
Jos. Veselý: Básně, s. 99
Vzpomínka na Kurdějov, s. 104
J. Jelen: Rekviem za kardinála [recenze], s. 107 [Milan Badal]
P. Rut: Menší poetický slovník v překladech [recenze], s. 109
J. B. Souček: Teologie apoštola Pavla, s. 111
M. Bič: Ze světa Starého Zákona I., s. 114
P. S. Braito, s. 120
Ze vzpomínek na P. Braita, s. 124
Cesty Jana Pavla II – část 2., s. 125 [Milan Badal]
Vznik a vývoj řeholního života – 1. část, s. 129 [Jiří Prokop]
Biskupové a řeholní život, s. 139

[stáhnout pdf samizdatového Sursum II-III, 55.6 MB]

Sursum IV

Rodina – obraz a zpřítomnění tajemství církve v čase, s. 1
Rodinné společenství [Familiaris consortio – kap. III. Úkoly křesťanské rodiny], s. 2 [Milan Badal]
Sociologie narušené rodiny, s. 15
Sexualita a zákon Boží, s. 50
Co by měla vědět křesťanská maminka, s. 63
Statistika varuje [sebevražednost dětí], s. 67
Provazník aj.: Žena, rodina a mládež v rozvoji socialistickej společnosti, s. 67 [Milan Badal]
České knihy pro děti a mládež, s. 69 [Milan Badal]
Kázání o blahoslavené Zdislavě, s. 71
Oko za oko, zub za zub [překlady], s. 73
Bernard: Život a zápasy viery [recenze], s. 80
Dr. Bič: Radostná zvěst Starého zákona [recenze], s. 83
Molnár: Pohyb teologického myšlení [recenze], s. 85
Štěrba: Pramen života [recenze], s. 86
Cesty Jana Pavla II. [3. část, 4. část], s. 88 [Milan Badal]
Dějiny řeholního života [2. část], s. 90 [Jiří Prokop]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum IV, 35.3 MB]

Sursum V

Hans Urs von Balthasar: Maria – pravzor Církve [úvodník], s. 1
Panna Maria – matka Ježíše Krista, s. 2
Josef Zvěřina: Panna a Matka. Mariina radikální svatost, s. 7
P. A. Šeneb: Mariánská zjevení a charisma, s. 10 [Albert Beneš]
Královna míru v Medjugorje, s. 14
O mariánské úctě. O modlitbě Anděl Páně a o růženci. [z exhorty Marialis cultus], s. 16 [Stanislav Krátký]
(sk): Maria – velká radost celého stvoření [meditace], s. 21 [Stanislav Krátký]
Simone Weilová: Některé myšlenky o Boží lásce [medailon a překlad], s. 22
Pierre Bendit: Je septuaginta inspirovaná?, s. 25
A. Rodewyk – P. Pattloch: Die dämonische Besessenheit [recenze], s. 34
Ivo B.: Služebník neužitečný (K výročí Jaroslava Durycha) [medailon], s. 36 [Ivo Binder]
Stanislav Zedníček: J. Durchovi k šedesátinám [báseň], s. 42
Ondřej Bena: Panně Marii Nanebevzaté [básně], s. 43
Cyril Drozda: Ze Sebraných myšlenek [próza], s. 44
Fray Ondřej: Fantasmagorie o dvou hlavách na špalku [próza], s. 46 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
Jiří Suchý: Knížka [recenze], s. 47 [Milan Badal]
Cesty Jana Pavla II. – dokončení, s. 48 [Milan Badal]
Dějiny řeholního života – 3. část, s. 49 [Jiří Prokop]

[stáhnout pdf samizdatového Sursum V, 27 MB]

Sursum VI

-dr-: Svatý Vladimír a pokřtění Rusi, s. 1
Bros: Ruské náboženské myšlení, s. 14
-Tom-: K tisícímu výročí putování Božího lidu ruskými dějinami, s. 26
Cristian Schönborn O.P.: Vánoční ikona /přel.: Nor/, s. 35 [Milan Badal]
Jerzy Illg: Setkání s Andrejem Tarkovským, s. 40
Zpytování svědomí, s. 45
C. K. Norwid: Písnička [parafrázoval Fray Ondřej], s. 48 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
Fray Ondřej: Z čtenářského deníku, s. 48 [fra Ondřej, bývalý dominikán z HK]
A. F.: Pojem růže, s. 50
Z dopisů P. S. M. Braita O. P. P. J. Demlovi, s. 58
Vývoj řeholního života 4, s. 61
-JS-: Poznámky k článku „Sociologie narušené rodiny“ v SURSUM 4, s. 66
redakce: Autorům

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VI, 35.5 MB]

Sursum VII

-biskup-: Pontifex – neboli stavitel mostů, s. 2
Duchovní obnova v dějinách

H. M. Vicaire: Dominik – člověk evangelia, s. 6
Charismatická modlitba ve středověku
[z textů H. M. Vicaira vybral a přeložil -m-], s. 12
F. P. Sonntag: Hieronymus Savonarola, s. 18

Obnova mysli

Mimo logiku je pouze nesmysl
[rozhovor s P. I. Bocheńským. Tadeusz Stýma], s. 28

Duchovní obnova dnes

ZÓÉ – FÓS, s. 37
D. Tomczyk: Modlitební skupina v charismatickém hnutí, s. 38
G. Raiml: Malé stádo, s. 42

Rok služby životu

T. B.: Sociologie a ekologie [Průřez studií], s. 44
Montjoie [podle brožury R. Massona], s. 51
M. Wilczański: Fenomén Clivea Harrise, s. 53

Literatura

Roman Brandstaetter: Litanie k Duchu svatému, s. 56
NN: Snach bar, s. 59

K rozjímání

Z mariánských rozjímání [z textu L. Evelyho], s. 60
Zpytování svědomí [bratr May z Taizé], s. 61

Ekumenismus

kardinál Etchégeray: Ekumenismus podle Abraháma, s. 64

Recenze

PDD: J. A. T. Robinson: Redating the New Testament, s. 68
PDD: D. Mollat: Zukunf und Gegenwart [Die Apokalypse heute gelesen], s. 69

Aktuality

C. S. Lewis: Kněžky v církvi?, s. 71
J. Zvěřina: Převtělování nebo stěhování duší?, s. 75

Diskuse

K článku „Sexualita a zákon Boží“, s. 77

Oprava, s. 78
Požadavek redakce přispěvatelům, s. 78

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VII, 39 MB]

Sursum VIII

Jan Pavel II. a jeho doba

Jan Pavel II: Duch svatý, s. 1
J. Turowicz: Pontifkát nové evangelizace, s. 2
List Jana Pavla II. zasvěceným osobám, s. 6
-brod-: Jan Pavel II. a řeholní život, s. 14
kardinál Etchegeray: Komentář k encyklice Sollicittudo rei socialis, s. 16
Josef Zvěřina: Má řeč a mé kázání … se prokazovaly Duchem a mocí, s. 21
Hans Urs von Balthasar: Co po mě chce Církev, s. 23

K rozjímání

Jan Pavel II. se modlí s mládeží, s. 33

Literatura

Přemysl Rút: Dvanáct rozhněvaných apoštolů, s. 35

Portréty

-brod-: Pius XII., s. 36
Pavel Gojdič, s. 38 [z okruhu Stanislava Krátkého]

Recenze

H. Urs von Balthasar: Maria für heute, s. 41
PD: Ulrich Horst O.P.: Unfehlbarkeit und Geschichte, s. 43
PD: V. Čapek: Historie Bible, s. 44
PD: Z. Kosidowski: Čo rozprávali proroci, s. 45
PD: Z. Kosidowski: Čo rozprávali evanjelisti, s. 45
-brod-: Jan Pawel II.: Mężczyną i newiastą stworzyl ich, s. 47

Text na pokračování

jap: Vývoj řeholního života, s. 49

Ekumenismus

J. Bradáč: Liturgické dílo svatých Cyrila a Metoděje, s. 54

Aktuality

kardinál Paul Poupard: Církev čelí výzvě současných ideologií a mentalit, s. 60

Diskuse

A. F.: Na okraj dialogu, s. 64

[stáhnout pdf samizdatového Sursum VIII, 60.8 MB]

Sursum IX [připraveno v létě 1989, tisk po listopadu 1989]

Víra v současném světě

-brod-: Víra v současném světě [úvodník], s. 1
Walter Kasper: Osobní Bůh, s. 3
Albert-Marie de Monleon, O.P.: Obnova víry [fragment], s. 11
bratr Efraim: Odhalování Církve, s. 14
H. Rybář: Dvě francouzské úvahy o dnešní církvi, s. 22 [F. X. Halas]
Jan Maria: Evoluční teorie, s. 43
Norbert Brox: „Gnose osvobozuje“, s. 53

K rozjímání

Jan Pavel II.: Úvod do křesťanské modlitby za mír, s. 60
Evžen Savojský: Modlitba vojevůdce, s. 61

Literatura

Poslední svaté přijímání, s. 63
Jar. Victorin: Moje Maďarsko, s. 67

Portréty

fp: Pokrok svobody, s. 70

Recenze

P.D.: J.-J. Almen: Biblický slovník, s. 74
P.D.: C. Tresmontant: Apocalypse de Jean, s. 74
P.D.: R. N. Whybray: Te Making of the Pentateuch, s. 75
P.D.: S. M. Iglesias: Los evangelios de la infancia, s. 75
P.D.: B. Andrade: Encuentro con Dios en la historia, s. 75
A.F.: Problém eklektického úvodu, s. 75

Ekumenismus

Dr. Vojtěch Tkadlčík: Filioque, s. 82

Text na pokračování

jap: Vývoj řeholního života VI., s. 86

Aktuality

Joachim Wanke: Pastýřský list o současné zbožnosti, s. 92

[stáhnout pdf Sursum IX, 43.6 MB]

Úvodní text Sursum I:

Není to prohlášení a není to program.
Jsme si vědomi toho, že platí jen to, co je uděláno.
A tak tento úvod je pouze malým zamyšlením nad tím, co by mělo být uděláno.
Je zde citelná mezera po kulturním periodiku, z něhož by byla zřejmá duchovní orientace ukazující k nadčasovým hodnotám.
Nechceme tedy vytvářet pouhé zbožné čtení, a nechceme pouze rozmnožit množství tiskovin, které zafakují letité díry na fasádě řiďounkou maltou neofciálnosti.
Říkáme li, že zde chybí periodikum s duchovní orientací, říkáme totéž, jako bychom řekli, že v základech stavby chybí „kámen úhlový“. A nechceme a nemůžeme být pouhým oběžníkem pro vnitřní potřebu katolického ghetta.
Tedy proto.
A především proto, abychom tiše a s veškerou vyzývavostí pokory řekli poněkud trpnou myšlenku, že jest velice snadné uvěřit mnoha nadpřirozeným pravdám, a neuvěřit přitom pravdě, jejíž nadpřirozenost tak samozřejmě tkví v řádu přirozeném, že je velice lehké ji přeslechnout. Totiž, že duch vane jak chce.
Tedy také proto, a především proto.

Karel Křepelka

Poslední text Sursum IX:

Milí přátelé,

toto číslo časopisu SURSUM bylo připraveno v létě r. 1989. V důsledku srpnových a říjnových domovních prohlídek nemohlo být vytištěno a tak zčásti ztratilo na aktuálnosti. Většina článků má ale nadčasovou platnost a tak doufáme, že je přijmete i nyní, po listopadu 1989. Další číslo by již mělo vyjít legálně v tiskárně, a proto prosíme případné zájemce o přihlášku k odběru, kterou je možné poslat na adresu:

M. Badal

[…]

Další podrobnosti a plány zveřejníme v příštím čísle.

Vaši redaktoři

Vzpomínkový text redaktora Sursum Norberta M. Badala OP

Laskavý eventuální čtenář zajisté vezme v úvahu, že žádost o napsání vzpomínky na vydávání periodika Sursum je jednou z nejpošetilejších záležitostí pod sluncem. Taková vzpomínka totiž nebude ničím jiným než kutáním v povrchovém dole mé paměti – nepaměti. Zatímco v dobách vydávání tohoto časopisu bylo „nepamatovat si“ jakýmsi bezpečnostním vnitřním příkazem, dnes je to přirozeným biologickým procesem. Už proto chci požádat o shovívavost ty, kdo si vše budou pamatovat jinak a budou vznášet opravné a upřesňující poznámky. Ale ostatně z téhle metody vlastně vzniká skutečná věda, takže mohu být rád, že zavdám příčinu k článku skutečně odbornému, na jaký se já sám nezmůžu.

Ke způsobu psaní, tedy drobet nevážnému, chci uvést na svou obhajobu, že i v seriózních pracích nositelů Nobelových cen lze najít karikující obrázky či humorné texty a krom toho to ani jinak už nedovedu. Nebudiž to tedy bráno jako znevažování ostatních textů ve sborníku, nebo (Bůh chraň) dokonce jako znevažování samotného otce biskupa Dominika. Jen myslím, že i výjimečné osobnosti se samy nemusí brát zase tak tragicky vážně a já mu k tomu chci dopomoci ze všech svých sil.

Nad otázkou, od kdy do kdy vlastně Sursum vycházelo, jsme se shodli s mým spolupracovníkem Mirkem Klepáčkem, že to muselo být od roku 1985 do roku 1990. Zřejmým impulzem byla jak slavná velehradská pouť v roce 1985, tak skutečnost, že našima rukama v té době procházela řada zajímavých textů jako Informace o chartě, Informace o církvi, Teologické texty a mnoho dalších. Podíleli jsme se na jejich šíření i na výrobě textů charakteru spíše didaktického.

V té době jsem totiž pracoval v Univerzitní knihovně v Brně, kde byla s jistou tolerancí tajné policie zaměstnána řada zajímavých lidí, bývalých univerzitních učitelů apod. Bylo to báječné místo k předávání informací v pracovní době. Můj kmotřenec a výrobce časopisu Mirek Klepáček byl knihařem v nedaleké tiskárně na ulici 9. května a další z našich přátel – básník Karel Křepelka – působil v tiskárně Rudého práva pár desítek metrů od Univerzitní knihovny. V té době jsem už byl členem zakázaného řádu dominikánů, kterému velel (neofciálně) Dominik Duka. Mirek Klepáček byl terciářem a společenství terciářů vedl o. Augustin Jiří Prokop, působící tehdy v jihomoravské Perné. Do okruhu našich přátel patřil i tajně svěcený biskup Stanislav Krátký z Hrádku u Znojma. K jeho i Dominikovým blízkým spolupracovníkům patřili i manželé Halasovi (pozdější velvyslanec ČR u Svatého stolce). Bylo třeba vyrábět nejrůznější učební texty pro tajné dominikánské studium a publikovat překlady duchovní i beletristické literatury, které běžně vycházet nemohly. Většinou šlo o překlady sester dominikánek, Vojtěšky Mazálkové a dalších terciářů. Mirek Klepáček jako knihař zdál se být vhodnou osobou, která mohla tyto texty jak množit na cyklostylu, tak vázat zcela odborně a zručně. Od těchto textů byl už jen krůček k myšlence na vydávání samostatného sborníku duchovně zaměřeného.

Ve chvíli, kdy existoval okruh spolupracovníků a byla možnost vydávání a distribuce skrze terciáře a známé, bylo jen otázkou času, kdy podobná revue vznikne. Název byl původně navrhován z řad dominikánů Na hlubinu, aby tak navázal na renomovanou prvorepublikovou dominikánskou revui. Byl by to zajisté název báječný, ale zároveň zkázonosný, pokud bychom chtěli co nejrychleji nasměrovat policii k vydavatelům. V té době jsme se zabývali vydáváním krásné knihy a uměleckým knihařstvím a na razili jsme na Kuncířovo prvorepublikové vydavatelství, které mělo značku kozoroha s latinským nápisem „Non deserit alta“ – „Neopouští výšiny“. Jakkoliv jsme toužili být na výšinách, nebo alespoň na výši, neměli jsme tolik drzosti, abychom si mysleli, že naše teologická revue bude podobné požadavky splňovat. Z hlubiny jsme se tedy dostali na výšiny a obé jsme zavrhli. První z bezpečnostních důvodů, druhé ze skromnosti. Zároveň nám jako dobrý název připadlo přisvojit si značku Sursum, což byla umělecká skupina z počátku 20. století zabývající se zajímavými uměleckými počiny. Výhodou bylo i církevně liturgické spojení sursum–vzhůru ze zvolání kněze „sursum corda“ – „vzhůru srdce“. Na výšiny jsme tedy jen směřovali.

Během čtyř let jsme vydali 9 čísel tohoto nepravého periodika, ve formátu A4, tištěného cyklostylem. Nebyl elektrický, jen na kliku. Výtisků bylo 200 kusů, v rozsahu do 100 stránek. Vše ruční práce: tisk, tzv. snášení a zpracování. Cyklostyl sehnal Dominik Duka, papír a cyklostylové blány jsem kupoval sám nebo přes známé, protože šlo o značné množství zvláštního papíru. Protože v jakémkoli podniku bylo množení na cyklostylu přísně evidováno, nezbývalo než pracovat na svém, patrně opatřeném někde v zahraničí. Tisk prováděl Mirek Klepáček většinou sám v bytě, tzv. snášení, tedy kompletování čísla a vazba probíhala nějaký čas v opuštěném domku na okraji Brna, klíče od něhož opatřil o. Augustin Prokop, náš nejzdatnější spolupracovník. Ostatně i jeho rukama šla část distribuce přes terciáře v Brně, Blansku a na dalších místech.

Vydavatelským záměrem bylo dodat takové texty, které by měly trvalejší duchovní platnost, a upozornit na zajímavé knihy či články u nás i v zahraničí. Snažil jsem se, aby byl proporčně vyrovnaný i poměr překladů či recenzí a originálních článků. Od ostatních časopisů, zvláště Teologických textů, jsme si udržovali odstup, vše probíhalo v poměrně velkém utajení, aby nikdo nevěděl víc, než pro něj bylo nezbytně nutné. Jen díky tomu se podařilo zabránit zájmu Státní bezpečnosti, která podle různých svědectví o existenci časopisu věděla, nikoliv však o jeho původu či výrobcích. Vzhledem k těmto okolnostem byl i okruh spolupracovníků poměrně úzký a stromově větvený. Dodával li někdo recenze, zadával je dalším lidem, kteří ovšem netušili, kde se jejich recenze objeví. K nejbližším spolupracovníkům patřil kromě zmíněného Mirka Klepáčka básník Karel Křepelka, manželé Halasovi, Ing. Binder a Stanislav Krátký, pochopitelně Dominik Duka, Augustin Prokop či Albert Beneš. Ti všichni shromažďovali články a podněty od okruhu dalších věřících, kteří ale o naší činnosti nic konkrétního nevěděli. Jednotlivá čísla jsem se snažil pojímat monotematicky, k hlavním článkům opatřovat a zadávat recenze a doplňující literaturu. Držela li jednotlivá čísla směr a jistou kompaktnost, bylo to jen díky neexistenci redakční rady a absenci demokratických principů v naší práci.

Po roce 1989 jsem činnost ukončil nejen kvůli svému vysvěcení a působení v pastoraci, ale i proto, že jsem založil v Brně nakladatelství Petrov a věnoval se vydávání knih. U vědomí své nedostatečnosti a velkého vzrůstu duchovních časopisů jsem rád předal tento okruh působnosti znalejším a schopnějším.

Poznámka: do obsahů doplňuji kurzivou jména autorů, u nichž jsem si jist. Další by bylo jen odhadování, protože např. recenzi dodal sice o. Dominik, ale pravděpodobně od Halasů. Bylo zvykem se nevyptávat. To ovšem může v dalších letech napravit skutečný badatel v otázce vydá vání tzv. samizdatů.

publikováno původně IN:
Martin Bedřich, Benedikt Mohelník OP, Tomáš Petráček, Norbert Schmidt (eds.):
In Spiritu Veritatis, Almanach k 65. narzeninám Dominika Duky OP,
Krystal, Praha 2008, s. 467–477.

Norbert Milan Badal OP (* 1956), absolvent FF UK v Praze a provinčního dominikánského studia, člen Řádu bratří kazatelů, kněz. Působil jako místopředseda Rady České televize, v současnosti je poradcem pražského arcibiskupa Dominika Duky pro věci mediální a společenské a výpomocným duchovním v šesti farnostech brněnské diecéze. Dříve šéfredaktor Katolického týdeníku, ředitel nakladatelství Petrov, Zvon.